Ty

Až jednou budeš na dněKdy vítr venku skučí… * Až jednou budeš na dněKdy vítr venku skučíA nevíš, kam se obrátitZkus vzpomenout si na měS úsměvem na tváři mlčímChtěl bych to zvrátit Tvůj úsměv je pro mě cennějšíNež všechny krásy světaPro mě jsi nejmilejšíA stačí jedna tvoje větaAť řečená či psanáRáno nebo o půlnoci V tobě své rty si smočitKéž stačilo by jen zavřít oči Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 09/18/2019 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů