Fialková od Nebelbracha
Báseň do soutěže KvětNomluva: Fialka. * Kybelé jela divoce ve voze, do něhož byli zapřaženi lvi a pardáli. Běželi kolem siléni, satyrové, kúréti, korybanté a pani. Velká matka bohů na zemi hledala, kdo by obnovil její ochabující plodivé síly. Lidé si stavěli velké továrny, ve kterých všechno vyráběli, netoužili po jejích darech. Dříve se země rozezpívala, kamkoli jenom bohyně vjela, nyní však jen sípala ztěžka, mnohdy jedovatý plyn vydechovala z hloubi. Atys mezitím vzdychal láskou po nymfě krásné, Sangaride, již spatřil běhat po suché louce. Hořce si stěžovala, že jí zdrsnělá hlína zraňuje jemné nožky, vlhké uvyklé trávě. Atys jí louku pokropil, potom musel však jíti do chrámu Kybelé, novým knězem se měl stát. Když tam bohyně dojela, spatřila Atyse, láskou...
Tvá krása buď pochválena
Báseň do soutěže KvětNomluva: Fialka. * Fialko, ty květino, jež jsi krásná, tvá barva září jako hvězda jasná. Trocha magie tvému květu byla dána, svou vůni jemnou zpříjemňuješ rána. Věru radost je na tě pohledět, hezky zdobíš ten náš svět. Výraz květů tvých šťastný je, když slunce svitem je přikryje. Tak buď dále krásnou květinou, voňavou láskou naší jedinou. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Fialka od Helen
Báseň do soutěže KvětNomluva: Fialka. * Pro svou vůni oblíbená,skrývá svou moc velikou,v lese, na skalce vysluněná,léčí nemoc všelikou.Stačí si přičichnout,jak známá line se vůně,rozkvetlou ji zastihnout,sedící na skalním trůně.Uchovej si její moc,do srdce i flakónku,až jednou přijde těžká noc,uvař odvar z výhonku. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Balada o fialce
Báseň do soutěže KvětNomluva: Fialka. * Před nějakým časem jedna rostlina žila. Fialka se jmenovala a krásná moc byla. Fialové listy měla a nádherné voněla. I množit se mohla, kdyby bývala chtěla. Na louce kvetla, i si tam libovala. A domova jejího, pěkně si užívala. Slunce na ni svítilo, déšť ji zase zaléval. Ona krásně rostla, pak ji ale stihnul žal. Jednoho dne totiž hoch na louku přiběhl. A nešetrně utrhl ji, hned jak on ji zahlédl. Kvůli neopatrnosti své on lístky její polámal. A při odchodu ještě také ty popadané pošlapal. Navrch toho všeho ale on fialku při běhu upustil. A zatímco ona umírala, on se zatím vytratil. Redakční úpravy provedla Helenia...
Tulipán od Inees
Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Na stonku tenounkém k nebi se dívá, možná se usmívá, možná tu zívá. Možná se rozhodl dorůst až k mrakům. Předvést se zvědavým okolí zrakům. Dívá ze z vysoka a něco hledá. Lístky své okvětní do výšky zvedá. Copak mu na louce ve slunci chybí? Po čem tu tak pilně v zeleni slídí? Chybí mu k tulení snad jeho láska? Z toho mu na kvítku vyraší vráska. I každá květina chce svého druha. V ten moment na nebi zjeví se duha. Tulipán své jméno po lásce nosí. Proč lidé květiny na louce kosí? Najděme jak oni k tulení vlohy. Stačí jen slůvko, netřeba slohy. Redakční úpravy provedla Helenia...