ŠKM – Šnečí ulita
Zlobila se, tolik se na svou maminku zlobila! Ještě nikdy nečelila takovému ponížení, ještě nikdy netoužila se vzepřít královským tradicím s takovou vervou. Krev v žilách jí žhnula a srdce se bouřilo – vždyť takhle to přece být nemá! Mladinká Magdaléna měla krátce před osmnáctými narozeninami a měla dojem, že celý svět jí leží u nohou, jak to tak ostatně u mladých dívek, které jsou obletovány a je jim věnována spousta pozornosti, bývá. Sice byla svázána královským protokolem a celý její život se točil kolem příkazů a zákazů, ale jestli něco milovala, byla to vlna obdivu, která k ní samé mířila, když se objevila ve společnosti. Už jako malé dítě bývala středem pozornosti – dvorní dámy nad ní cukrovaly, protože měla růžové naducané tvářičky, obvykle bývala oblečená...
ŠKM – Špulka zlaté niti
Princezna Magdaléna se hrbila nad vyšíváním a hraběnka Couvierová ji co chvíli napomenula, ať sedí rovně či ať se nehrbí, že si zkřiví záda. Jenže co naplat, vyšívání nebyla zrovna její nejoblíbenější činnost. Vyžadovalo totiž soustředěnou pozornost na jemnou práci a venku krásně svítilo slunce a všechno Magdalénu táhlo ven. Jenže tu byl královský protokol a ten říkal, že důstojná práce pro budoucí královnu není jízda na koni, ale spořádaná hodina vyšívání s vychovatelkou, která se nenechá umluvit ani na procházku do parku. Princezna Magdaléna vyšívala zlatou nití malého ptáčka. Měl to být dárek, taková malá pozornost pro návštěvu, kterou očekávali za čtrnáct dní. Nějaká vážená honorace a kdo ví proč bylo najednou důležité, aby byla výšivka vlastnoručně zhotovená...