ŠKM – Žluté pentličky

Paprsek slunce si našel škvíru mezi tmavými závěsy a doputoval až k posteli, kde pošimral na nose malou dívenku, která se rázem probudila. Oči nebeské modři se v tom okamžiku rozzářily. Je ráno! Děvčátko seskočilo z pelesti, přeběhlo těch několik kroků k oknu a závěsy rozhrnulo. Venku už bylo sice světlo, ale v dohledu nebylo nikoho vidět. Ještě bylo brzké jitro. Dítě si natáhlo vlněné bačkorky a utíkalo z ložnice na chodbu, a pak po schodech dolů až do hradní kuchyně. „Dobré ráno, Marie!“ Stará paní, jíž patřilo oslovení, se otočila. Vrásčitý obličej se ihned rozzářil do širokého úsměvu. „Ale, ale, princeznička je už vzhůru. Jakpak jste se vyspala?“ „Dobře,“ odpověděla malá Magdaléna. „Mám velikánský hlad, Marie.“ „V tom případě bych tu měla koláček s povidly,“...