Halloweenské horůrky – Melissa Drew

Abby běžela lesem. Něco ji pronásledovalo, věděla to. Ač se snažila běžet sebevíc, dohánělo ji to. Byla zoufalá. Už cítila, že je blízko…

„Abby, vstávej! Přijdeš pozdě!“ zavolal z kuchyně Abbyin táta, který jí připravoval palačinky k snídani. Abby se celá udýchaná posadila na kraj postele. Jenom sen, říkala si v duchu. Bylo to už šesté ráno, kdy si tohle musela říkat. Vždy to probíhalo stejně, mohla by ho vyprávět z hlavy. Vypadá to jako obyčejný den, 13. listopadu. Všechno je úplně normální, vždy až do osmi, pak se ale začnou dít prazvláštní věci.

Abby vstává a jde do kuchyně. Podívá se na kalendář a najednou zbledne. Dnes je 13. listopadu. Je ve snu, nebo ve skutečnosti?

„Abby, co je ti?“ ptá se otec. Abby se na něj nechápavě podívá. „Vůbec mě neposloucháš, chceš tu palačinku s ovocem, nebo s marmeládou?“ vysvětlí s úsměvem a ukáže na palačinky.
„Jo, jasně… s marmeládou, děkuji.“ Vezme si meruňkový džem a dá se do jídla.

Po snídani se, tak jako obyčejně, vydá na autobus do školy. Kouše se do rtu, aby se ujistila, že je vzhůru. Je 7:08, autobus odjíždí. Abby si pustí hudbu a nevnímá, co se děje okolo, usíná. Autobus musí jet jinou cestou, protože silnice je zavřená kvůli nehodě. Abby se probouzí a vidí, že jedou lesem. Její tep se zrychluje a neví, jestli se jí to zdá. Podívá se na hodinky. Zastavily se. Ukazují 8:00. Musí pryč. Teď hned. Tlačí se ke dveřím a mačká STOP. Autobus nezastavuje. Abby se cítí hrozně stísněně. Autobus odbočuje a Abby poznává ulici. Jsou skoro u školy.

Vystupuje už skoro klidná a setkává se s Judy, se kterou jde do hodiny. Celý zážitek jí vypráví a už si na něj ani nevzpomene. Po škole jde na trénink, už ji ani nenapadá vzpomínka na sen. Když trénink skončí, čeká na autobus. Přijíždí velmi starý autobus s ještě starším řidičem. Abby nasedá a zapíná hudbu. Ze sluchátek se ale neozývá Kelly Clarkson. Ozývá se křik. Abby zvedne hlavu a vidí, že jsou v lese. Zastavili. Porucha? Abby se rozhlíží, ale je tam sama. Ani řidič nesedí na místě. Znovu má ten zvláštní pocit. Dveře jsou otevřené a Abby vybíhá do noci. Je deset minut po osmé a je to tu znovu. Abby běží o svůj život. Tentokrát to není sen.