Sub Salix se probouzí – Narcisse Cinerea

Inu, bylo tomu tak – hradní pozemky se zdály šedé a pošmourné, načež se mocní mágové rozhodli, že je třeba je přestěhovat někam, kde se jim nebudou vyhýbat sluneční paprsky.
Tato snaha byla úspěšná, leč spousta důležitých částí hradu ulehla pod sutiny, neb přesun nebyl prospěšný všemu postaršímu hradnímu kamení.
Nepovšimnuta, v koutku kousek od jezera, zavalena zůstala i jedna vrba. Její kořeny neměly dostatek vláhy, usedal na ni prach rozdrcených hornin a navrch ji opustil i zájem všech, kteří pod ní čítávali. Naštěstí tomu tak nebylo do konce dní. Jednou si někdo vzpomněl, vrbu našel a vdechl do ní život.