Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 10. kapitola

Sůavo, můj idole věčný – jsem žlutý a jsem nebezpečný

Na rituál jsem samozřejmě měl zakázáno jít, ale… Chester mě schovala ve výstřihu svých černých šatů, které jako dar dostala od své patronky Vicky. Jak jsem říkal, já jsem nedostal nic, ale to už jsem pominul. Nejdůležitější bylo, že jsem byl na rituálu, ačkoliv jsem tu byl inkognito. A měl jsem nejspíš zůstat nepoznaný, ale já nechtěl. A můj ochočený človíček si to také nepřál. Z cesty jsem popravdě moc neměl, protože jsem byl schovaný, ale když mi konečně ukázala, co se děje, byl jsem u vytržení. Takové vzrušení a rozjitření mých smyslů jsem nečekal…

Chester Mikeyskovitá: – vytáhne z výstřihu šneka a potají mu ukazuje Madam Helgu, aby se taky cítil tak posvátně a užasle –
Andrew Uroboros: – koukne na Ches a pak raději kouká jinam a chechtá se –
Helga z Mrzimoru: Milé tváře, – usmívá se na všechny a pokyne jim – prosím, následujte mne!
Nicholas McElen: – chechtá se –
Chester Mikeyskovitá: Jen jsem mu ji chtěla ukázat… – špitne Andymu omluvně –
Nicholas McElen: – snaží se nesmát moc a následuje madam helgu –
Patricia Baloure: – chytí Ches za uslizenú ruku od slimáka a ide –
Tlustý mnich: Já tu už nebudu potřeba, tak se ztratím. Na hradě je určitě někde hostina…Užijte si to a pamatujte! Jste žlutí! To je pocta! – zamává a odletí –
Andrew Uroboros: Určitě bude mít na co vzpomínat, Ches. – pousměje se –
Nicholas McElen: Na shledanou za rok! – usmál se za ním a pyšně sledoval své studenty, jak slušně zdraví –
Horus Aximand: – jde za madam Helgou –

Ještě se mi chvěla noha a slintal jsem radostí, protože jsem viděl úžasnou z nejúžasnějších. Měl jsem tu čest, jako jediný šnek na světě, vidět Helgu z Mrzimoru! Zamiloval jsem se na první pohled a sliboval si, že jí budu skládat úctu a budu takovým mrzimorským šnekem, jakým si naše kolej zaslouží! Budu tím, který bude sbírat body, bude finančně přispívat a budu i dobrým kamarádem všem jezevčím děckám. A možná… Možná se jednou stanu ředitelem Mrzimoru, protože Nicholas McElen je i přes to všechno mým vzorem. To, že mě nejednou zasedl v křesle, mu velkoryse odpouštím, protože jako kolejní ředitel se o naši žlutou kolej stará výborně. Je mi velkým vzorem, pan Nich, jak mu láskyplně říkají.

Chester Mikeyskovitá: – popojde blíž a zhluboka se nadechne –
Chester Mikeyskovitá: Hezký večer, já jsem Chester a moje otázka zněla: Mezi řediteli školy byl i jeden, který také zastával roli kolejního ředitele Mrzimoru… A odpověď je pan Nimrandir Elénére. – usmívá se jako sluníčko a vytahuje šneka – Myslíte, že byste mě mohl přijmout i s mým nejlepším šnečím kamarádem Morískem? On je pravej žluťásek, i když má ulitu. – dělá psí očka –
Sůáva: Skvěle, Chester! I ty přilož ruce na Camrál! – nabízí Chester míč – Vítej mezi plnohodnotnými jezevci a členy Mrzimoru. Gratuluji! A tvůj šnek může také, ale ten se dotýkat nemusí. – mrkl na oba –

Nemohl jsem tomu uvěřit! Ctěný a velevážený Sůava mě přijal do mrzimorské koleje a já se tak stal oficiálním studentem Mrzimoru! Konečně! Uctivě jsem se mu uklonil. „Děkuji Ti, Sůavo, za tvé přijetí. Vážím si toho a budu Mrzimoru, mé milované koleji, dělat čest,“ chraptil jsem dojetím.
Konečně jsem byl přijat. Nechtěl bych si stěžovat, ale Moudrý Klobouk mě přehlédl jako širé lány. Však mu za to jednou oslintám pentličku!

Andrew Uroboros: Gratuluju, Chester. Děláš Vicky jen radost… a Morísek taky. – usmívá se –
Patricia Baloure: – tlieska a usmieva sa na Ches a Moríska –
Vea Sophie Williams: – tleská – Výborně!
Chester Mikeyskovitá: – položí ruku i Moríska na camrál – Moc děkuju! – usmívá se a vezme si šnečka zpátky a rychle uteče ke svým „adoptivním“ patronům –
Sylvia Belitia Rawison: – tleská –
Andrew Uroboros: – poplácá pochvalně Chester po rameni a směje se – Moríska raději nepoplácám.
Nicholas McElen: – přidal se k potlesku – Gratuluji i vám, slečno. – usmívá se –

Chester Mikeyskovitá: – usmívá se na Pat a Andyho – Děkuju. Škoda, že tu Vicky není… By viděla, že Morísek je první mrzimorský oficiální šnek! – jásá –
Nicholas McElen: … by mohl chytit střevní infekci, že, pane? – chechtá se –
Andrew Uroboros: Přesně tak, sire… Nebo možná i infarkt. – chechtá se taky –
Chester Mikeyskovitá: Nemohl, pane McElene, Morísek je očkovanej. – usměje se na pana kolejního –

Hrdě jsem se dmul, protože jsem byl jak očkovaný, tak skutečně stoprocentně mrzimorský. A kdo by mi chtěl odporovat, tomu bych za ty slinty naslintal do pusy, protože Sůava, velký a největší, mě sám jmenoval!

***
Dovětek aneb Morískova slova – Líbilo? Tak čti to znova!

Citace z knihy Špici šnečích domečků:

„Morison Araran Nabuchonodozor
První šnek, který začal studovat kouzelnickou školu Hogwarts (a školu vůbec!), nám poslal svou fotografii a potvrzení, že je studentem koleje Mrzimor.
Jsme na tebe hrdí, Morísku. Jen tak dál a nechť daří se ti žlutě!“