Pro Lilien Emity Meissed
Věnování: Pro slečnu Lilienovou Doba Vánoc je doba lásky, rodiny a pochopení. Občas je přiznání těžké, chápu! Co si o mně asi pomyslí? Budou mě mít rádi i potom? Nebudou mě probírat v době mé nepřítomnosti? Vrátí se věci zpátky do normálu? Nebude narušena globální rovnováha? Důležitý začátek je, že když něco je, tak to je, a nezávisí to na tom, jestli si to člověk přizná, nebo ne, přiznáním se tedy žádná rovnováha nenaruší. Navíc kdo jiný by to měl pochopit než právě rodina, naši nejbližší? Přeji tedy k Vánocům kopec odvahy, hromadu kuráže a možná i tu kapku štěstí! Být dinosaurem není špatné!
Pro Johna Charlesse Bartowského
Věnování: Pro Johníka Bartowského Milý zelený zlobivý skrčku! K Vánocům Ti přeji: několik desítek litrů coly, ale té normální, s velkým obsahem cukru, pár kartonů energy drinků s vysokou koncentrací povzbuzujících látek, tunu cukr kostiček, půl tuny cukru krupice, obrovské tabulky čokolády plněné sladkou náplní, lízátek, bonbónů, sušenek, pitíček, čokotyčinek, energy tyčinek a hromadu všemožných cukrovinek s co nejvyšším podílem cukru. To vše si dopřávej ve velkých dávkách, nehleď na rady a konzumuj, jak hrdlo ráčí, ale radši víc. Asi si říkáš proč, že? Protože budu do září mimo centrální Evropu, takže můžu, a nezapomeň získanou energii použít na pořádné zlobení! Krásné...
Pro Saphiru Crystal
Věnování: Pro Saphirku Rudá záře kolem hřiště se šíří, vlna větru, rozmazaná šmouha, něco kolem tribuny rychle proletí. Chvíli nic, pak radostný výskot a rudá šmouha na koštěti drží v ruce cosi zlatavého. Gentleman visí na koštěti opodál a jen zírá. Pak nahodí slušný výraz a gentlemansky to zahraje do outu. Zbytek ale vidí jen tu, která chytila malou zlatou potvůrku a hrdě se s ní prolétává kolem hřiště a poslouchá ovace. Je pro nás hrdinkou, nadějí, superženou! Malé škvrně, ale tolik temperamentu! Zlatavé světlo ze zlatonky krásně osvětluje její rudé vlasy a vypadá jako neohrožená bojovnice. Novodobá odvážná hrdinka, úplně ta nejmo(u)dřejší!
Pro Edmunda Heusingera
Věnování: Pro Edmunda z Perníkové chaloupky Byla jednou jedna mašinka, která měla krásnou modrou barvu a pyšně vozila po kolejích své vagónky. Byl s ní ale velký problém, mašinka totiž dost často držkovala, a tak s ní lidé začali odmítat jezdit. Pan Blahoš dlouho nevěděl co s ní. Chtěl jí dát druhou šanci, ale její neustálé držkování vše zhoršovalo. Nakonec se rozhodl pro rázný krok. Sebral mašince všechno uhlí a odstavil ji na konec nádraží. Najednou za mašinkou nikdo nechodil a neobdivoval její krásnou modrou barvu. Pan Blahoš od té doby doufá, že se mašinka umoudří, přestane držkovat a bude hodná, aby mohla zase začít jezdit.
Pro Andy Topher
Věnování: Veselý Vánoce, šťastný Nový rok a dál už to znáš! Hlavně ať to přežije tvoje oblečení. Když si Andy ulomila první dílek čokolády, který se jí rozplynul na jazyku, uvědomila si, že takhle nezhubne. Ne. Je to přeci silná a emancipovaná kouzelnice, ne nepohyblivý otesánek. Určila si tedy, že každý den sní jen jeden dílek této pochutiny, a aby toho nebylo málo, udělá ještě k tomu deset dřepů. To se budou spolužáci divit, až se po prázdninách vrátí do školy ve vysportovaném těle! Už se dokonce viděla, jak vráží do toho fešáka z Mrzimoru. Ze snění ji vytrhl až prázdný obal. Právě snědla svůj poslední dílek čokolády. No co, svět se nezboří, zítra je taky...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
