Pro Narcisse Cinereu

Věnování: Narcissko Sinerová, má milovaná nevinná zelená – občas si říkám, co bych bez tebe dělala. Zůstaň, jaká jsi!

Drabble o liščí vládkyni

Liška se ve své noře protáhla a otřepala. Bylo brzo ráno, skoro ještě noc. Přesto se vydala do zasněžené krajiny. Oběhla všechna svá oblíbená místa, zkontrolovala, že je vše, jak má být. Pak si to zamířila rovnou k městu, proběhla pustými ulicemi a zastavila se před domem, ve kterém svítilo jediné okno.
Věděla, že uvnitř se nachází ta, která jednoho dne bude vládnout všem liškám. Ta jediná, která jim skutečně rozuměla.
‚Brzy,‘ pomyslela si liška. ‚Brzy už bude s námi.‘
Světlo zhaslo. Liška se schovala za popelnicí a sledovala dlouhovlasou tmavovlásku, která zanedlouho vyběhla ze dveří. Sledovala Narcissku velice pozorně.