Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 6. kapitola

aneb příběh o tom, jak jsem se stal studentem Mrzimoru

Roušku jsem nosil – strachem se rosil

Chester jsem našel celou ohořelou a zafačovanou. Z té trošky vlasů, co jí zbylo, jí stoupal dým a kroutil se ve spirálu, zatímco se můj človíček houpal a stále dokola opakoval:
„Recept na bláto!
Fazolka,
po směru,
fazolka,
proti směru,
fazolka,
po směru,
fazolka,
proti směru.“

Na nose měla dvě obrovské bradavice a já měl chvíli strach, že se kvůli nim převáží dopředu a pořádně si natluče. Jak se tak houpala, z kapsy jí spadl kousek papírku, na kterém stálo:

Cesta za pokladem
První úkol začne u Květiny, která má oči všude. Pošlete jí sovu a ona vás už nasměruje dál.

Netušil jsem, oč jde, ale musel jsem nutně něco udělat. Než jsem však cokoliv stihl, odvedla ji její patronka Vicky na ošetřovnu. Ano, její patronka, protože ačkoliv se stará o Chester ukázkově, na mě se ani nepodívá! Ale já jsem dostal trest od Primuse… Trochu se mě ta nespravedlnost začíná dotýkat. Jestli to nepřestane, budu muset za panem McElenem, naším kolejním ředitelem…

Udivilo mě, že je kolejní místnost skoro prázdná nebo tu chodí mátožně nemocní studenti. Všichni se skládali a na jednom místě se vršila hromada fazolek. Nasadil jsem si roušku, jakou tu nosili ostatní, a dal se do hledání fazolek. Ďáblovka je pro mě daleko, ale pár zapadlých Bertíkových fazolek jsem našel a přihodil je na hromádku. Zřejmě se z nich dělá léčivý sliz, který vyléčí horečky, učúrávání a hlavně bradavice…

Šlo o morové bradavice, protože většina studentů ležela ve svých postýlkách na ošetřovně a kolem mě prošel sotva jeden zdravý student! Tady šlo do tuhého…

---

Citace z knihy Příručka pro zdravé a nemocné:

„Jste-li nemocný, uzdravte se.
Jste-li zdravý, vyhýbejte se blátu.“

---

***

Mrzimorská zvířátka – fungujem, jak na drátkách

Seděl jsem na opěradle křesla pana kolejního, který se poklidně houpal a četl si v pergamenech, zatímco jsem pozoroval svého ochočeného človíčka. Konečně si na chvíli sedla. Celou dobu tu pobíhala a vyplňovala úkoly, aby získala nějaký poklad. Zřejmě bylo všeobecně známé, že Patricia Baloure náš žlutý poklad rozdává, ale jen těm, kteří dojdou až na konec její cesty. Sám jsem byl zvědavý a rád bych Mrzimorský poklad viděl… Jsem toho názoru, že bude obsahovat ryze žluťoučký ledový salát, který se bude jen rozplývat. Zasnil jsem se tak moc, že jsem skoro nepostřehl zvláštního tvora – kolejního dráčka soptíka.

Chester Mikeyskovitá: Ten je kouzelnej! – přidřepne k dráčkovi a láskyplně se na něj dívá – Ahoj, Soptíku, já jsem Chester.
Soptík se nechává hladit a spokojeně přivírá oči.
Soptík radostí oblíže Chester obličej.
Soptík skočí na Chester a celou ji povalí.
Paul Brewer: Ahoj, Chester. No jo, Soptík je takový divoký, taky jsem si s nim užil svoje. – směje se –

Nevadilo mi, že si Chester hladí Soptíka. Jen jsem doufal, že je dráček očkovaný, nerad bych, aby chytil nějakou tu bradavici. I když měla Chester roušku a bylo jí líp, protože jí pan Nicholas přinesl medicínu, stejně bych to nepodceňoval.

Zjistil jsem, že zatímco jsem si prodělával svůj první školní trest, tak si Chester už stačila nabrat pár předmětů. A já zatím nic… Jenže než vždycky dojdu do nějaké učebny, tak jsou všechna místa obsazená.

Navštěvuje tyto předměty (7):
Čarostavitelství (1.A) Prof. Nicholas McElen
Drobnohled (1.A) Prof. Mintaka Orionis
Fantazírování (1.B) Prof. Lilien Emity Meissed
Kouzelnická tvořivost (1.A) Prof. Mintaka Orionis
Magie duše (1.A) Prof. Janel Weil
Studium mudlů (1.A) Prof. Tydynka Flyová
Žertovné zaříkávání (1.A) Prof. Lenůlie Čihůlková

Musel jsem protáhnout ztuhlou nohu, a tak jsem se šel schlíple projít do místnosti s vývěskami. Vůbec jsem netušil, co je za tu dobu nového. Byl jsem takřka neinformovaný a nikomu to nevadilo. Moje Chester se po mně nesháněla. Primus na mě měl pivku. Tomu jsem se raději vyhýbal, nechtěl jsem znovu skončit někde zavřený. Cestou jsem slupnul jeden list salátu, co upadl Patricii. Na to, že je s Francie, je milé, jak mi nosí jídlo až pod nos. Už jsem si ji zřejmě ochočil.

Vývěska 21. 9. 2014 – Nicholas McElen

Velice moc mě potěšil úspěch Chester Mikeyskovité, která se poměrně dlouho držela jako student s nejvíce body z celé školy, a nyní zabírá přední příčky. Tato slečna rovněž jako první splatila půjčku ještě před uplynutím termínu.

Obrovský potlesk, hold a dík patří slečnám Kim Sarah Reevesové, Orestě Vianuevě a Ywě od Roztodivných, které namíchaly lektvary pro léčbu bradavic. Stejně tak děkuji všem, kteří poslali za lektvar peníze kontu, anebo darovali do kumbálu fazolky, případně bylinku Bistorta major. Všechny tyto tři důležité věci byly nadmíru používány.

A také děkuji všem, kteří se snaží rozsévat dobrého ducha v kolejní místnosti a zapojují se do pokecu. Podobně jsem vděčný těm, kteří se již vrhli do sběru bodů.

Tak samozřejmě, potěšil mě její úspěch. Těší mě úspěch všech Mrzimorčat, ale jelikož jsem jí v kapse našel pergamen, na kterém stálo poděkování za fazolky, které přidávala na hromadu, tak mě to trochu zamrzelo. Já přece lozil po škvírách a nosil fazolky na hromádku! Já taky pomáhal… Já taky pomáhal…