Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 6. kapitola

aneb příběh o tom, jak jsem se stal studentem Mrzimoru Roušku jsem nosil – strachem se rosil Chester jsem našel celou ohořelou a zafačovanou. Z té trošky vlasů, co jí zbylo, jí stoupal dým a kroutil se ve spirálu, zatímco se můj človíček houpal a stále dokola opakoval: „Recept na bláto! Fazolka, po směru, fazolka, proti směru, fazolka, po směru, fazolka, proti směru.“ Na nose měla dvě obrovské bradavice a já měl chvíli strach, že se kvůli nim převáží dopředu a pořádně si natluče. Jak se tak houpala, z kapsy jí spadl kousek papírku, na kterém stálo: Cesta za pokladem První úkol začne u Květiny, která má oči všude. Pošlete jí sovu a ona vás už nasměruje dál. Netušil jsem, oč jde, ale musel jsem nutně něco udělat. Než jsem však cokoliv stihl,...