Za sny a za růži – 3. část

Každé město v sobě skrývá pověsti a legendy. Ty se zhmotňují a nabírají podob lidí a věcí, které, když se dobře budeme koukat, můžeme vidět a potkat… „Ty… ty ses krysou stal, nebo ses už tak narodil? Tvý rodiče jsou taky… divný?“ zeptala se trochu neobratně, protože nevěděla, jak pořádně jeho změnu nazvat. „Ne,“ zavrtěl hlavou. „Naši jsou úplně normální, nemají o tomhle ani potuchy. Víš, Anastázie, to není tak úplně jistý. Je to něco, co v tobě číhá a čeká na pravou chvíli se vynořit. Je to spíš proces než nečekaná změna. Když jsem byl malej, tak se mi stávaly divný věci, možná jsem je tak trochu přivolával. Máti z toho byla teda dost na prášky, když každou chvíli vídávala krysy. Ale ne každý něco takovýho v sobě má. V Hradci nás je… sto, sto padesát, víc...