Simirajský bojovník – 16. kapitola (2. část)
Návrat Kasárna byla hned vedle paláce, takže to daleko rozhodně nebylo. Najít svoji jednotku nebylo těžké. Jejich brnění svítilo mezi ostatními a bylo vidět, že z nich mají ostatní respekt. Jako první si ho všiml Sakip. „Hele, není to Nate?“ Všichni se samozřejmě ihned otočili. „Jo, je to on!“ přidal se Hik. Všichni ho šli přivítat. „Mysleli jsme, že jsi mrtvý. Už jsme se smířili s tím, že je nás o dalšího míň.“ „No jo, kde je Vaas?“ zeptal se Nate, když si přátele prohlédl. „Spadl z koně a má na třikrát zlomenou nohu. Teď je nás jedenáct.“ „Posílá mě za vámi velitel. Máme úkol. Musíme najít jednoho muže, který přežil bitvu s naší armádou. Bude někde v poušti.“ „Někde v poušti?“...
Příslib
Sepni dlaně v tichém vyznání a pak čekej až motýl přiletí Křídla z perleti sluncem ozářená Tak vítá se den v nových slovech v nových proměnách Lehká peříčka putují oblohou i náš motýl se k nim přidává jeho křídla voní svobodou Tak nech ho jít a stejně jako on buď vděčná za tohle ráno Které voní příslibem teplých, letních dnů
Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 2. kapitola
Malý Morísek ve velkém světě – Mrzimor přiřkli mu v jediné větě! Autor: Mrzimorský Morísek Byl jsem jako u vytržení. Koukal jsem z kapsy svého ochočeného človíčka a rozhlížel se po prastarém a udržovaném hradě, kde to historií jen dýchalo. Nádhera, opravdu šneko-nádhera, protože já si tu lebedil. Mám rád prostor a tady ho bylo, jéje! Prostorné, udržované chodby. Obrovská Velká síň, kam nás nahnali, jako bychom byli stádo. To jsem byl trochu naštvaný, chtěl jsem se porozhlédnout a vybalit si, ale holt vedení školy teda mělo jiný názor. No, kdyby vědělo, jak to cítím, určitě by to udělalo podle mého. Jsem přeci jen z důležitého rodu a jsem první šnek, který přišel studovat na Hogwarts! Jak říká můj strýček Hubert (který už několikrát vyhrál v naší vsi...