Valentýnka od Arii Cromwell

Pro úžasnou fialovou mdm. Selenu Enail Smithovou.

Temná místnost,
měsíc svítí,
myšlenky se jí hlavou řítí.
Tady je pergamen,
tady tuž,
tady brko,
támhle dopisní nůž.
Ona sedí za stolem,
brko v ruce drží stěží,
venku už snad nesněží.
Opravuje, co se dá,
tady, támhle, samá chyba,
už neví, jak naučit je to má.
Vtom pták nedůtklivý,
například výr kokrhatý,
naráží do okenice,
na hlavě mu stojí krásná kštice.
Nese dopis,
jako vždy,
jen se do něj ponořit.
„Tohle chci a tohle taky,“
čte si mdm. Selena,
„a prosím, ať jsou toho všude mraky!“
Další prosba o kus hadru,
možná i nějaké to oblečení,
to nic lehkého na vymýšlení není!
Hlavu složí do dlaní,
hluboký nádech se ozývá,
práci svou právě proklíná.
Chce to chvilku klidu,
možná něco k jídlu.
Venku řádí vichřice,
strom mlátí a bubnuje do okenice,
až to strach nahání
a duchy z komnaty vyhání.
Vtom se sova snese
další, tentokrát již menší.
Ona oči velké má,
možná větší než mdm. Selena,
a civí na ni.
A stále civí,
zobáček má poměrně křivý.
Dopis upustila sovička,
snad to není hulák…
Ale to nehrozí – mdm. Sel se dává do čtení:

„Tímto Vám chci strašně moc poděkovat za vše, co jste mi zde na Hogu ukázala, mdm. Sel. A hlavně, že jste mi nejednou pomohla, ale třeba i vykouzlila úsměv na tváři, většinou z podivuhodného důvodu. 😀 Přeji Vám v tento dnešní den spoustu lásky od okolí, všechno růžové/modré/žluté (protože pro mě jste zl– chci říct hodná, hodná fialová se žlutými zážitky), spoustu nápadů, jak přežít další den s úsměvem na tváři, ale i nápady na nějaké nové kousky do Příčné ulice. A přeji Vám co nejméně To-a, co to jen jde. Mám Vás ráda! :)“