Valentýnka od Abigail Peterson

Valentýn, svátek zamilovaných. Lidé kolem sebe mají druhou půlku, se kterou mohou sdílet své srdce. V den svátku nakupují kluci svým holkám plyšáky se srdíčky nebo nějaké květiny. Já tento rok nic takového nezažiji a svátek budu trávit díváním se na romantické filmy. Na psaní zamilovaných psaníček se mohu vykašlat, ale chci vyjádřit vděčnost své kamarádce.

Toto psaní patří kamarádce, vlastně nejlepšímu člověku, kterého jsem mohla potkat. Jmenuje se Monika. První naše setkání bylo ve třetí třídě, v té době jsme se ale neseznámily natolik, abychom byly kamarádky. Došly jsme do sedmého ročníku a v té době jsme se začaly trochu více seznamovat, už jsme se poznaly trochu lépe. Přišla devátá třída a má nejlepší kamarádka Kristýna mě odpálkovala. Našla si jiné kamarádky a se mnou se přestala bavit. V té chvíli jsem měla Monice věřit, věřit, že ona není pravá kamarádka. A od té chvíle jsme spolu začaly vytvářet větší pouto.

Milá Mončo, jsem moc vděčná, že mám tebe. Nejmilejšího a nejdražšího člověka na této zemi. Jsi tu pro mě, i když mám určité problémy, vlastně jsi jediný člověk, který mě v této situaci chápe. Když se cítím sama a mám pocit, že už nic nezvládnu, ty mi vždycky pomůžeš postavit se na nohy a vykouzlíš mi úsměv na tváři. Až taková jsi kouzelnice! Vlastně se divím, že jsi mě neposlala do blázince, když dělám takové kravinky. Nejlepší dny strávený s tebou na brigádě ve společné kanceláři. Skoro každou minutu se smějem. Ještě se žádným člověkem jsem se tolik nenasmála jako s tebou. V tu chvíli zapomínám na své trápení a jsi pro mě jako světlo na konci dlouhého tunelu. Udělala bych pro tebe cokoliv, protože tobě věřím, i když mám problémy lidem důvěřovat. Ale někdy mám dny, kdy mám pocit, že mě za zády pomlouváš nebo na mě kamarádství hraješ, ale pak se vrátím zpátky na zem a řeknu si, že je to blbost. Jsi pro všechno, jsi jako moje sestra! A mám tě moc ráda. Naše kamarádské pouto je tak silné, že ho nedokáže nikdo přetrhnout!