Setkání po pěti letech od Jane

Vypracování ze semináře Sub Salix. Kráčím po ulici, rychlé kroky dunící na chodníku, myšlenky někde v oblacích, je potřeba toho ještě tolik promyslet, tolik zopakovat a doladit… A najednou přestanou kroky znít, každá z myšlenek se rozpadne v prach a zbyde jen jediný solný sloup na cestě. To jsem já, zírající, nevěřící. Příteli? Neřáde? Poslední z mých vin, jeden z hříchů a každý z ostnů několika dlouhých let. Ty? Stojím bez hnutí, pusu otevřenou. A nejsem sama. „Nevěděl jsem –“ pokouší se říct v té samé chvíli jako já. Nevěděl co a co jsem nevěděla já? Že tudy půjdeme a že to ještě pořád bolí? „V pohodě,“ vyslovujeme jednohlasně. Lehký křečovitý úsměv. Jo, vážně to pořád bolí. „Tak já asi…“ „Půjdeš?“ dokončuji větu pochmurně. „Půjdu,“ přikyvuje nejistě a chystá...