Mám ráda…

Příspěvek do soutěže My rádi básníme…

Mám ráda hvězdy, když září mi nad hlavou,

ráda mám těžký den, když pak padám únavou.

Miluju vítr, když ve vlasech mi vane.

Mám ráda trávu, když procházím se bosa,

ráda mám večery, když padá vlahá rosa.

Miluju napětí, když nevím, co se stane.

Mám ráda kávu, když voní kol po ránu,

ráda mám paprsky, když zabuší na bránu.

Miluju slunce, když do tváří mi plane.

Mám ráda prsty, když kytaru rozezní,

ráda mám hlasy, když sílu v sobě nevězní.

Miluju hudbu, co v duši mi zůstane.

Mám ráda smích, když zvoní mi do uší,

ráda mám smutek, i když se to nesluší.

Miluju úsměvy i smutku slzy slané.

Mám ráda muže, co dobrodružství skrývá,

ráda mám ctitele, no jasně, tak to bývá.

Miluju chvíli, když srdce bít přestane.

Mám ráda fialky, když kvetou dole v trávě,

ráda mám šeříky, omamně voní právě.

Miluju něhu, která mi v srdci vzplane.

Mám ráda odpustit za hříchy a své viny,

ráda mám slova, však ještě více činy.

Miluju šanci, když z popela povstane.

Mám ráda sebe, jsem žena mnoha tváří,

ráda mám tebe, ač krev se ve mně vaří.

Miluju… vždyť víš, miluju tebe, pane.

Mám ráda plátno a ladné tahy štětcem,

ráda mám setkání, ať s ďáblem nebo světcem.

Miluju… kdo ví, vždyť není všechno dané!