Pro Judith

Vánoční dárek od Marguerity Laux pro Judith Eleanor Pixie.

Jednoho dne, kdy Vánoce nebyly vůbec za humny, přišlo do mého života jedno malé, ale přesto mrtě velké štěstí. A jak všichni víme, když přijde do života štěstí, je nutné ho vzít za pačesy. Ale tohle štěstí se po čase ostříhalo a ty pačesy bylo těžké držet. Po dlouhé dny, po dlouhé roky, tohle štěstí vedle mě bylo a číhalo. Vlasy rostly, roky plynuly a štěstí si mezitím žilo vedle mě se svým štěstím. Ale spojovalo nás chlupaté štěstí a střecha nad hlavou. Ale i tak, nebýt chlupatého a střechatého, a ač jsem štěstí nedržela za pačesy, bylo součástí mého života a já věděla, že jsem našla to, co dělá můj život barevným (a nejen zeleno-modro-fialovým). A já, když jsem opustila střechatého, nedrbala chlupatého, na štěstí jsem si vzpomněla každý den, protože nevzpomenout si na štěstí, to by bylo jako žít jednobarevný život, kde kouzla nemají žádnou moc.

A pak, jednoho téměř jednobarevného dne, se svět opět rozzářil. Do světa kouzel konečně přišla ta, která sama o sobě je kouzlem života, kouzlem radosti a člověkem, díky kterému jdou stranou starosti. Přišlo Štěstí. A právě ve chvíli, kdy jsem si myslela, že štěstí není mým kamarádem, se ukázalo štěstí tím osudným Štěstím, díky kterému jsem ráda kouzelnicí na našem pestrobarevném světě.

Kouzelný svět nemá domovinu pouze na hradě, ale tam, kde vím, že Štěstí je v mém životě. Všude.

Svému Štěstí chci říct, že je Sluncem v mém srdci, mým Štěstím po cestách osudu, náhod a nečekaných kouzelnických kejklí.

Mám Tě moc ráda, Judith.