Pro Ywu

Od Oresty Vianuevy pro Ywu od Roztodivných.

Kráčí si to mrzimorská kapitánka Ywa po pozemcích školy, když si začne povídat pro sebe.. „Co je na tom k nepochopení? Není tak těžké pochopit, že chytač je pro nás momentálně nejdůležitější! Proč to ostatní chápou, jen oni dva ne? Já se snad vzdám svého postu, protože se to nedá vydržet. Prý změny pravidel a kapitána…, taková drzost..“ Dál si povídá pro sebe, když v tu chvíli k ní přiskočí třetina famfrpálového týmu.
K jejímu překvapení jsou tam i mimokolejní hráči a začnou jednohlasně: „My tě nedáme! Stojíme za tebou, ať si říkají, co chtějí! Jsi to nejlepší, co nás/je mohlo potkat. Máš naši plnou podporu, zůstaň prosím…“ Při posledních slovech se všichni ztišili, aby je bylo slyšet jen nepatrně a Ywa poznala, že to myslejí od srdce. Partička se zhluboka nadechne a každý postupně začne recitovat sloku básničky.

Ywo, Ywo, Ywo,
ty naše kopretino.
My chceme tebe,
nenecháš přece prázdné nebe.

Ať si říká kdosi cosi,
jsi kapitán první jakosti.
My víme, že dobře to myslíš,
a doufáme, že nás neopustíš.

Kapitán ten prokletý u nás je,
zůstaň nám, spolu to zvládneme,
jednou ten pohár vyhrajeme,
to ve hvězdách psané je!

Všichni se ukloní, pošlou velký úsměv a odejdou.