Apokalypsa

Byl temný zimní večer a jasné luny zářný svit jako by pozbyl všechen cit, jen na zem přísně plál. Tu v temné noci dravý tvor každičký jako by zjih, jeho stín teď zemi stih, jen jasný křiku tón tu zbyl. Měsíc se víc nerozzáří, temné slzy kanou z nebes, hlavu svou však příliš nevěs, až k zemi se nedostanou. Temný večer, chladem žhnoucí, luna zem víc nerozzáří, úsměvy nám zmizí z tváří, svět dnes upadl v nemilost…

Autor : dne 12/23/2012 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů