Harlekýn

Za bílou maskou… Za bílou maskou se šklebem optimisty, pravou tvář skrytou a oči s modří nebe, jen prázdnota a žal čistý. Kde život je jen hrou s hráči cirkusu patřící, s tváří tuší črtanou, za níž jen duše prosící a chladné srdce spící. Já, prosím, chci maskou strhnout, svobodu vykoupit, sám sebe oloupit, smazat harlekýna tvář a ze hry navždy vystoupit. Za bílou maskou jen prázdné místo, tělo tuhé, bledé, bezvládně ležící, spící, avšak na duši...

Autor : dne 08/06/2011 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů