4. kapitola – Koně? Nikdy!

Hmm, život ve světě elfů má své plusy i mínusy… Probudilo mě ostré světlo dopadající na můj obličej. Rozespale jsem zamrkala a rozhlédla se kolem sebe. V první chvíli jsem byla naprosto dezorientovaná a nemohla pochopit, kde že to vlastně jsem, ale pak mi to zase všecko došlo. Moje dobrá nálada, která se objevila po probuzení z příjemného snu, se pomalu rozpadávala. „Ahoj. Tak už jsi konečně vzhůru.“ Polekaně jsem vyskočila z postele. Matně jsem registrovala, že mám na sobě pořád ty krásné šaty a že jsou i přes to, že jsem v nich prospala celou noc, naprosto nezmačkané. Rozhlédla jsem se a konečně objevila zdroj toho příjemného hlasu. Na stolku v rohu seděla sympatická elfka s kudrnatými vlasy až na ramena a přátelským úsměvem na rtech. Když už...