O neposlušném snu

dany Kiribatin, Mrzimor Milá dceruško, pohodlně se ulož, budu ti dneska vyprávět o tom, co se děje v hlavičce, když usneš. Kdysi před léty byla jedna taková holčička, stará asi jako ty, jmenovala se Apolenka, strašně unavená. Pracovala totiž s tatínkem na poli. Ještě nemusela chodit do školy, proto jí rodiče využívali jako pomocnou sílu. Je pravda, že se jejich obilí náramně dařilo, ale té námahy co to stálo… Apolenka se vykoupala v neckách, pročesala si svoje nádherně dlouhé vlasy, pomodlila se před křížkem, který visel na stěně, a spokojeně se zavrtala do peřiny naplněné kachním peřím. Protože byla k smrti unavená, usnula ještě, než bys řekla „mlíčko“… V tu chvíli to v její hlavičce pěkně ožilo. Myšlenky se unaveně ploužily po chodbách,...

Autor : dne 11/04/2008 | Z křídel můr | 0 komentářů

Láska prochází žaludkem

Alexandrée de Bouleau, Mrzimor Byla nebyla jedna malá vesnička zvaná Rybníkov.Před dávnou dobou, kdy byl Rybníkov ještě známý a proslulý po celém kraji, se rybníky táhly přes celou délku vesnice a u každého rybníka stál jeden mlýn. Všechny patřily jednomu muži – mlynáři Josefovi, který se svou ženou Terezou vyráběl z obilí, které rostlo za vesnicí, tu nejchutnější mouku, jakou jste kdy mohli zapéct do chleba. Protože měl Josef dobré srdce a vždy pro svou rodinu potřeboval jen skromný díl mouky, o zbytek se dělil s ostatními obyvateli vesnice a vždy zůstalo ještě dost na to, aby část mouky naložil do pytlů a odvezl ji až ke královskému dvoru, kde si ji král a jeho rodina tuze pochvalovali. Tak tedy proslavil sebe i vesničku Rybníkov. Lidé ho za to měli rádi,...

Autor : dne 11/04/2008 | Z křídel můr | 0 komentářů

Sklepmistrův vyprošťovák

Filius Orionis, Nebelvír V lokále U Prasečí hlavy prorážely obláčky vydechovaného kouře z několika dýmek snad kdysi čistý vzduch a zanechávaly za sebou typický tabákový zápach.U jednoho stolku se krčili karbaníci s balíčkem Řachavého Petra, na němž byly vyobrazeny mudlovské dívky bez jediného kousku oblečení, a něčemu se hlasitě pochechtávali. Vedle nich pak u stolu sama seděla žena, ani stará, ani mladá, ani hezká, ani ošklivá, a popíjela již svůj čtvrtý grog. Slzy jí stékaly po tvářích, zapíjela žal nad svým bývalým manželem, který ji opustil pro jinou. „Tak, hoď nám sem ještě tři sklepmistry!“ zahulákal na přitažlivou mladou blondýnku, která U Prasečí hlavy pracovala jako servírka, jeden z nejopilejších mužů. Ta kývla na znamení souhlasu a odešla...

Autor : dne 11/04/2008 | Z křídel můr | 0 komentářů