Polámaná křídla

Střípek poezie od Emmy Lay Sparkové.Na tvrdou zemi dopadla kapka, propila se, až zmizela docela. Nad nebem stáhla se mračna, přikryla padlého anděla. Oči plné bolesti a hněvu, poslední tóny rekviem Melodie hraná beze zpěvu, loučí se se svým životem. Ruce, co v pěst se zatínají, nohy, co marně hledají zem, plameny svíčky skomírají, poslední prosba – poslední tichý sten. Na tvrdou zemi dopadla kapka, krvavá strůžka mezi křídly. Jak bezvýznamná mapka, táhnoucí se pekelnými vřídly. Bílé šaty na cáry roztrhané, na těle jizvy jak rozeklané břehy, ruce ke kříži připoutané, těžkými, kamennými hřeby. Naposledy zvedá hlavu, anděl modlící se za svou spásu. Na krku dřevěný kříž, okolo něj jen matná mříž. Klec, ze které není úniku, kam zavřeli divokého tvora, blíží se...