Růže pláčí

Výsledek jedné melancholické nálady.

Přivábí vás vůně, uchvátí krvavě rudý květ na dlouhém stonku, avšak má trny… Chce vás jen přilákat blíž, abyste si ji mohli beze vších obav prohlédnout.

„Mami, mami,“ zanaříkalo sotva šestileté děvče a rozeběhlo se zahradou ke své matce. „Podívej!“ Ukazovala jí červenou krůpěj krve na prstu.
„To ta růže!“ obvinila rudou květinu s dokonale tvarovanými listy.
A v zápětí vykřikla: „Ona pláče!“

Na vrcholku listu se usadila kapka, snad to byla rosa.
„Hloupost, květiny nepláčí!“
„Ale ano,“ vykřiklo děvče, „pláče, protože jsem se na ni rozzlobila,“ dodala šeptem.

Růže pláčí.
Smilujte se nad růžemi, ony za to nemohou.
Nejsou zlé.