Kapitola III. – Překvapení –

Black Chrysanthemum Depresivní děj tohoto smutného příběhu se odehrává ve vesničce Roxville, jež skýtá útočiště partě mladých lidí, jejichž styl života se trochu vymyká normálnosti. Mají svůj svět, názory, lásky, ale všechny svazuje jedna věc. Problémy. Každý z nich má svůj svébytný příběh, je něčím odlišný a vidí skutečnosti trochu jinak než ostatní. Jejich příběh však není jen tak ledajaký, postupem času se jim do cesty připlete jeden závažný problém. Problém, s nímž se jde jen těžce vypořádat. Je obtížné říci, jestli to dokážou, nebo se naopak jejich kořeny rozpustí… *Děkuji Bee a Morrigan za beta-read*          Byly dvě hodiny ráno. Venku jemně mrholilo.         ...

Autor : dne 10/14/2007 | Black Chrysanthemum | 0 komentářů

Květinová poezie

Poezie jedné šedé slečny Oči máš modré jako pomněnky, rty jsou z podoby růže. z dlouhých vět zbyly jen domněnky, slzy jak perly na šňůře. Když se večer setmí, a začnou vonět šeříky. Stačí jen pohled letmý a vzpomínám na tvoje dotyky. Tvé polibky byly jak z pampelišek chmýří, byl to krásný čas. Myšlenky v hlavě mi hýří, tak vrať se mezi nás. Jak čekanka, čekám tu na věži, na svět se dívám z výše. A ten, kdo z vás mi to nevěří, ať se jde podívat blíže.

Autor : dne 10/14/2007 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Smrt

Jedná se o příběh dívky, která zasvětila svůj život pomstě.Rukou v kožené rukavici pevně sevřela kuši. Poslední kus jejího majetku. Jediný, vražedný, nástroj s jediným šípem. Otevřela oči a upřela svůj pohled do dálky. Tam za tím kopcem je její cíl. Věděla, že je blízko, protože cítila ve vzduchu stále zesilující vůni jeho přítomnosti, kterou tolik nesnášela. S vědomím, že už jí nemůže nikam utéct a že se přestal schovávat, vykročila vstříc svému osudu. Jeho pronásledování pro ni bylo cílem a jediným smyslem života. Udělalo z ní přízrak, stejný, jaký pronásledovala. Havraní vlasy rámovaly bledý hranatý obličej, v němž vaši pozornost upoutaly oči. Ty černé bystré obrovské oči. Za roky, které trávila tímto způsobem života, shodila snad všechna přebytečná deka,...

Autor : dne 10/14/2007 | Svitky pergamenu, Depresivní | 0 komentářů