ŽD8 – První krok
Romantické drabble Podívá se, nepodívá se? Proboha, tak se podívej! Já se vykoupala, navoněla, učesala… ano, dokonce jsem se i učesala! Tak se podívej, jak mi to sluší! To snad není možné, on se nedívá… Jí to tak sluší, dokonce se i učesala! To obvykle nedělá. Většinou tady běhá, na všechny se usmívá… na mě taky, ale to ona na všechny. Achjo. Jestli se nepodívá, tak na něj převrhnu vázu s kytkou. To by bylo, aby se pak nepodíval. Na co čekat, jdu do toho. BUM, BÁC. Promiň, já nechtěla! To… to… to nevadí. Jmenuji se Eliška. Já jsem Radim. * * * Později Kouzelníkovi. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD8 – Jak jsem poznala toho pravého
Romantické drabble Tehdy jsem si všimla, že ho miluju. Byl na mě vždycky milý, staral se a zajímal se o mě. Úplně jsem mu četla z jeho pomněnkových očí. Když jsem přejela pohledem přes jeho úsměv, podlamovala se mi kolena. Musela jsem být rudá, jak jsem na něj koukala. Podal mi květinu, šla z ní cítit láska. Objal mě a myslela jsem, že zešílím. Hrudí jsem byla stále přitisknuta k němu a najednou se samovolně jeho rty vpily do mých. Poletující motýlci mne šimrali v břiše a před očima jsem měla největší ohňostroj svého života. Protože když se milujete, není co řešit. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD8 – Rande naslepo
Romantické drabble Mazi vstoupil do místnosti. Mazi: Ahoj. Bbeka: Ahoj. Už jsem myslela, že tu budu sama. Mazi: Nikdy bych tě samotnou nenechal. Mazi: Ty si samotná nezasloužíš být. Kéž bychom se viděli. Bbeka: Třeba jsme se někdy minuli na ulici. Mazi: Víš, i když neznám tvé jméno, tak mám pocit, jako bychom k sobě patřili už odjakživa. Toužím tě vidět. Bbeka: Já tě chci také poznat. Bbeka: Už mi nestačí slyšet jen tvůj hlas a číst jen tvé zprávy. Mazi: Musím tě vidět hned. Bbeka: 😀 Vždyť víš, kde bydlím! Mazi: Chci tě už konečně políbit. Mazi opustil chat. Bbeka: ?? Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD8 – Prekvapenie z lásky
Romantické drabble „Láska, som doma,“ zaznel z predsiene mužský hlas. O chvíľu na to sa v obývačke zjavila strapatá hlava pána domu. „Zlato, kde si?“ „Spálňa,“ ozvalo sa z poschodia. Neváhal a vydal sa tam. Keď otvoril dvere, v šoku zalapal po dychu. Miestnosť bola ožiarená svetlom desiatok sviečok, rozostavaných okolo postele, na ktorej v celej svojej kráse ležala jeho láska. „Konečne si tu. Už sa ťa neviem dočkať.“ „Panebože,“ vydýchol pri pohľade na tú dokonalosť. Prišiel k posteli, sadol si a svoju lásku objal. Vzájomne si hľadeli do očí, snažiac sa tak vyjadriť všetky svoje city. „Milujem ťa, láska,“ šepol. „Navždy.“ Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD8 – Druhorozený
Romantické drabble Miloval ji. Miloval ji od toho okamžiku, kdy ji poprvé spatřil. A teď ji sledoval, jak tančí s jiným mužem. Odložil sklenici na stolek a odešel ze sálu. Neviděn. Neslyšen. Jak by mohl soupeřit s korunním princem? Žena po princově boku bude budoucí královnou. A on byl pouze jeho bratrem. Druhorozeným. Nepodstatným. Přitom jeho bratr si nikdy nevšiml těch jiskřiček v jejích očích, když se rozesmála. Z balkónku pozoroval, jak vyběhla s princem ruku v ruce, celá rozesmátá. Jak ji princ jemně sevřel v náručí. A pak za svitu měsíčního světla poklekl na koleno a z kapsy vyndal malou krabičku… Redakční úpravy provedla Áine...