Sněhová vločka pro Betriu Carson

Milá Bet,

jsi pro mě něco jako famfrpálový poklad. Tréninkem trávíš mnohem více času než já, za což se samozřejmě stydím, ale Tobě se naopak klaním. Patří Ti neskutečně veliké díky a věř mi, že jednou budeš tou nejzářivější famfrpálovou hvězdou. Já pak budu pyšne sledovat z tribuny Tvé rychlé střely, co okamžitě proměníš v góly. Děkuji Ti ještě jednou za Tvou práci a krásné Vánoce!

Aya Watanabe

*

Vytrvalá střelkyně

Byl pozdní večer, první prosinec,
večerní prosinec byl jako zločinec.
Ukradl slunce, teplo a světlo
famfr hráčů pár sotva vzlétlo.

Jedna pilná hráčka sice
nenechá si od prosince
sebrat možnost tréninku,
vyráží hned za chvilku.

Na hřiště už razí krokem
rázným, rychlým, uchvátaným.
Na koštěti jedním skokem
jest a křičí „Všechny zdravím!“

Nikdo jí však neodpoví,
sama poletuje vzduchem.
Spoluhráči jsou v podkroví
v pokojíčku teplém, suchém.

Dívka camrálem si hází,
oklikou hned góly dává.
„Ta tu zmrzne,“ lidi sází,
Bet se ale nevzdává.

„Děkuji Ti za Tvou píli,“
slyší dívka hlasy.
Kdopak je ten přízrak milý?
Kapitánka asi.

Tréninkem takto pilným
vypracovala se rychle.
Střelcem už je zápasovým,
jen se od ní učte.