Šok pro Kláru 3.
,,Opravdu nevím, jak se na to bude tvářit maminka, protože jsme slíbili, že pojedeme všichni. Nemá takové změny vůbec ráda, vždyť sama víš.“ ,,Pomůžu s obědem a nějak z toho vybruslím,“ usměje se. ,,A ty opravdu nechceš vidět svůj budoucí domov?“ směje se teď ve dveřích maminka, pobavená představou, jak ji dcera oblbuje. ,,Alena je přednější,“ pronese vážně Klára. ,,Jak myslíš,“ pokrčí mamka rameny. Klára utírá poslední talíř. Uloží ho do skříně a už spěchá do svého pokoje. Co si má vzít na sebe, ptá se v duchu. O pět minut později už vychází ven ve svých starých džínách a novém značkovém tílku. Přes sebe si hodila džínovou bundičku v barvě džín. Venku je ještě chladno, ale Klára to vůbec nevnímá. Vlastně nevnímá vůbec nic. Přesně v...
4. kapitola – Začátek něčeho nového
„To bude dobrý,“ políbí mě na čelo. To mě docela zarazí. „Můžu vstát?“ podívám se na něj. „Máš dost síly?“ usměje se. „Zdá se, že dlouho ležet nevydržíš.“ „Ležela jsem měsíce doma,“ směju se s ním, „mohla bych si to tu prohlédnout?“ „Provedu tě.“ Pomalu vstávám z postele, ale potřebuji trochu pomoct a tak mě podepře. Opřu se o něj a postavím se na vlastní nohy. Sice se mi trochu motá hlava, ale to mi nevadí, chci si to všechno projít. Belhám se vedle něj, občas mě musí podepřít a u toho mi ukazuje jeho nádherný a obrovský zámek. Potom mi ukáže můj pokoj. Je v něm postel s nebesy, stůl se židlí, křesla, obrovská skříň se zrcadlem, kde bych se klidně mohla ztratit, jak je velká, a...
3. kapitola – Poslání
Druhý život dán ti byl, nepromarni ho, jinak by ti jed v krvi opět zbyl… „Já jsem Aranthela,“ představí se žena, „a tohle je můj muž Hindus,“ ukáže na toho muže, co na mě mluvil tak příkře. Usměji se. „Jde o to, že se ještě nic takového nestalo,“ pokračuje žena, teda Aranthela. “A co se mnou teď bude?” ptám se a čekám, co mi řeknou, protože nevím, co mám od nich čekat. “Zůstaneš u mě,” usměje se Irelan. Nevím, kolik mu je, ale víc jak 20 let mu nebude. Jsem hodně unavená, asi ty příznaky všechny ještě nejsou pryč. “Jsem unavená,” přiznám se. Zdá se, že jsou docela chápaví, jdou pryč. Irelan mi popřeje dobrou noc a pak si sedá za psací stůl, kterého jsem si vůbec nevšimla, a začíná se...
Šok pro Kláru 2.
Klára se v minulém díle dozvěěla, že se stěhuje. Jak na to budou reagovat její kamarádi, a jak se dál zamotají osudy 15tileté Kláry…? „Ale, ale,“ zesmutněl tatínek. „Mysleli jsme, že z toho budeš mít radost.“ „Radost?!,“ křičela dál Klára. To už si ale brala slovo maminka. „Víš, Kláro, já myslím, že by se Ti tam mohlo líbit…“ Klára si uvědomila, že se chová jak rozcapený jedináček. Vždyť ani neví, kam se vlastně bude stěhovat. Vysmrkala se a nechala maminku dál mluvit. „Stěhujeme se do Peřimova. Asi Ti to nic neříká, ale je to malá vesnička u Jilemnice.“ Kláru opět popadalo zoufalství. Malá vesnička u města, které pomalu není ani na mapě. „To kladné na tom je, že budeš chodit ke koním....
Termorita
Šílený příběh Mary Sue z Londýna, jak ho exkluzivně zaznamenaly Lairen a Morrigan. Vlastně příběh Termority Microsoftové z Londýna, moje chyba. (Jméno hlavní hrdinky je složeno z přezdívek autorek, pouze Lair v té době vystupovala jako Terulka). A aby nedošlo k omylu opravdu se jedná o parodii.Za osmi čističkami a třemi dálnicemi v jižním Londýně žila překrásná přitažlivá blondýnka Termorita. Jednou, když si takhle šla nakupovat do středu města (samozřejmě doprovázena houfem pískajících chlapců, kteří ji zvali na večeři), narazila na reklamu na „superrychlý Internet“. Protože stál „pouze“ 200 dolarů, rozhodla se, že si jej koupí. Zaplatila prodavači a ten jí vtiskl do rukou malou kartičku zabalenou v zavinovačce s přiloženým balíčkem, na...
XII. kapitola – Vražedná touha
Black Chrysanthemum Depresivní děj tohoto smutného příběhu se odehrává ve vesničce Roxville, jež skýtá útočiště partě mladých lidí, jejichž styl života se trochu vymyká normálnosti. Mají svůj svět, názory, lásky, ale všechny svazuje jedna věc. Problémy. Každý z nich má svůj svébytný příběh, je něčím odlišný a vidí skutečnosti trochu jinak než ostatní. Jejich příběh však není jen tak ledajaký, postupem času se jim do cesty připlete jeden závažný problém. Problém, s nímž se jde jen těžce vypořádat. Je obtížné říci, jestli to dokážou, nebo se naopak jejich kořeny rozpustí… *Děkuji Bee a Morrigan za beta-read* Kroky ve tmě, tichounce se nesou, neslyšně jednoduše bolestivou smrt přinesou. Viktorovy smaragdové oči překrýval takřka fanatický lesk, když vešel pod...
Na dně aneb vlevo dole
Ve válce se vždycky zapomínalo na takové banality, jako je úklid. Pokud se ovšem nejednalo o úklid těl, především neoficiálně zabitých, kteří byli v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Každý týden očekávala zprávy o dalších neoficiálně zabitých z řad jejích známých. Většinou se to obešlo bez jakýchkoliv překvapení, protože člověk se po čase naučí čekat nečekané a smiřovat se s nastalými věcmi během několika sekund, aniž by se ono smiřování projevilo navenek. Počet překvapení se však snižoval, protože lidé odcházeli. Město se vyprazdňovalo stejně rychle jako nafouknutý balónek, který vyklouzne z ruky. Jen chyběl ten směšný živočišný zvuk. Ten všem nahradily naprosto neživočišné zvuky kvílení, pláče, spílání a hrozeb. Odcházející dav produkoval tragickou symfonii...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
