Od matky s láskou

Můj nejdražší synu, mám ti toho tolik co říct. Ale přišel čas rozloučení, přišel čas slz. V životě potkáš mnoho proroků, mé drahé dítě. Musíš se naučit naslouchat těm správným hlasům. Nenech se však zmást! Jen málokdy najdeš správné hlasy v hrdlech správných lidí. Není těžké přežít hlad, špatné počasí nebo bití. Nejzrádnější serpentiny života vedou mezi skalami lidských poselství. Svěřila jsem ti tajemství, jak kličkovat mezi radami. Připravovala jsem tě na uhýbání balvanům rozkazů i výhrůžek. Ale není v mé moci naučit tě, kterak přežít ve vírech slibů, můj drahý. Pamatuj si jedno! Sklopené oči ti sluší, chrání tvou bezbrannou duši. Nedívej se lidem do očí jen tak nazdařbůh. Nikdy nevíš, jak silný protivník ti zkříží cestu. I kdyby proti tobě stanul tvůj vlastní...

Autor : dne 04/15/2013 | Svitky pergamenu, Psychologické | 0 komentářů

Myslel si kocour na myšku malou

Báseň do soutěže Básníme podle abecedy – M.„Myšičko, myš, pojď ke mně blíž,“ mlsně kocour volá. Myšička v rohu krčí se níž a níž, marně však, kocour ji asi zdolá. Mlsný kočičák drápky tasí, mistrně ostré, až z toho mrazí, máchne sem, máchne tam, myšička prchá, nemá však kam. Myslel si kocour na myšku malou, měla však štěstí, utekla škvírkou, musí však utíkat honem, rychle, mazaný kocour hned skáče k myšce. Maličká myšička šílená strachy mizí mu pod jeho mocnými drápy, mete si to po podlaze přímo k svému pelíšku, mezitím ten kocour shodil mísu s vodou rovnou do svého...

Autor : dne 04/13/2013 | Ze sálu soutěží | 0 komentářů

Jak krásná jsi

Jak krásná jsi, ty kněžko pouliční lásky, když dým z cigaret ti modře cuchá vlásky! Jak obludný je svět, kde rychle vadne kvítí a na vlnách melasy nám nabízí jen žití. Jak rychlé jsou pochybné lidské soudy, jež pozvednou prokletce, který bloudí. Tam, v tichu pokoje, kde nevětral jsem léta, tam žene mě do boje až přepravdivá věta: Život je mrcha kopavá, ale vysmát se můžeš ty jemu…

Autor : dne 04/11/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Terkutuk keajaiban – mlžné tajemství

Když jsem vešel, uhodil mne do nosu obvyklý zápach starých vesnických hospod. Směsice dýmkového tabáku, zvětralého piva a lidských výparů se mísila s pachutí připáleného jídla a odérem nespláchnutých toalet. Už jsem se chystal dveře znovu zavřít a pokračovat jinam, když mi o nos zavadilo něco jiného. Vůně čerstvě nasekaného dřeva. Vzpomínky staré snad milion let a únava možná ještě staršího data nakonec rozhodly, že jsem zůstal.Zamířil jsem ke stolu v nejzazším koutě místnosti kousek od krbu. Hostinský, jakých se už moc nepotká, přede mne automaticky postavil pivo a vytáhl bloček. „Co to bude, mladej pane?“ „Co mi nabídnete, vašnosto?“ přešel jsem automaticky na jeho styl mluvy a on se rozhýkal. Když se konečně uklidnil, otřel si oči...

Autor : dne 04/09/2013 | Fantasy, Svitky pergamenu | 0 komentářů

Hříšnice

Napůl panna, napůl ďábel žalm svůj tiše odříká, zpola temná, zpola anděl, schovat se, však neví kam. V kostele na půdě svaté prsty svátost nuluje, poslouchá ty hlasy tupé, že zběhlice a hříšná je. Ďáblu slíbil sám Bůh azyl, tak schovává se za maskou, ďábla nikdo neporazí, honosný šat a v ruce kolt. Muž zákona již bránu srazil, s úsměvem ji shledává za viníka, co nezaslzí, za zrůdu, vraha, bídníka. Snad lituje svých četných hříchů, snad mysl svoji zpytuje, teď není šance ku úniku, snad hříšnice, však mrtvá je.

Autor : dne 04/07/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Vlastní názor

Upáleni, zavražděni, pro své vlastní přesvědčení, oběšeni, popraveni, pro svou víru ve zlepšení. Hloupá víra v nemožné! Hloupé náboženství zlé! Proč se to všechno takhle zvrátilo? Vždyť ve starověku tak zle nebylo! Hloupá, hloupá přesvědčení, kvůli nimž jsme odsouzeni.

Autor : dne 04/05/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Kdybych tak mohl být… III. od Ciline

Nejlepší práce ze třetího kola soutěže se zadáním: „Kdybych tak mohl být hvězdou na vánočním stromku…“ Autor: Ciline Flameová Kdybych tak mohla být hvězdou na vánočním stromku, bydlela bych v krásném, teplém domku. Každý by se na mě koukal a koledu si při tom broukal, protože hvězda je symbol Vánoc a ráda svítí celou noc. Někdy je ze skla, někdy z čokolády, někdy je lesklá, někdy musí do opravny, když nešikovné ruce na zem ji hodí, ale tak to občas chodí. Kdybych tak mohla být hvězdou na stromku vánočním, spolu s lidmi bych prožívala chvíli půlnoční. Tu chvíli, kdy den se překlene a měsíc tiše pokyne všem hvězdám, co jsou na nebi a tiše shlíží na Zemi. Kdybych tak mohla být na stromku vánočním hvězdou, chtěla bych být jedlou. Potom by mě snědli...

Autor : dne 04/01/2013 | Kdybych tak mohl být..., Ze sálu soutěží | 0 komentářů