Dandaros: Kapitola 1. – Náhoda
Dandaros, veliký svět. Zde se nachází nespočet ras a národů. Nikdo se tedy nemůže divit válkám, které se zde odehrávají, tady taky začíná náš příběh.Ferenod. Název země, kde probíhá válka mezi technicky vyspělými Remeldany a rasou se speciálními magickými schopnostmi, Aquertany. **** „Xarole , co tu sakra řešíš?“ zeptal se ho Henfon. „Zbraň, co asi jiného, tati.“ Xarol byl vcelku vysoký, hubený mladík s hnědočernými kudrnatými vlasy a modrýma očima, ale i přesto vypadal bezmocně a mrňavě proti svému otci, který byl nadměrně vysoký a ozbrojený od hlavy až po paty (pravda, asi tak velký rozdíl byl i v jejich inteligenci). „Už toho, krucinál, nech!“ řekl Henfon. „Včera jsi vyhodil do vzduchu skoro celou čtvrť...
Život
Život, to víno hořké, víno trpké, co mezi prsty protéká, naplno vychutnávat má se, krátký je život člověka. Dítě, to hříbě mladé, hříbě hravé, rychle chce za sebou vše mít a přes všechen spěch zapomíná, že život má se hlavně žít. Smrt, ta dáma v černém, dáma temná, co návštěvu svou nehlásí, každého, koho chce, si vezme, svíčku života uhasí. Čas, ten běžec rychlý, neúnavný, spěchá jen vpřed a nikdy zpět, tak neztrácej jej ohlížením, života brzy zvadne květ.
Chtěla bych
Chtěla bych se vám omluvit! Že jsem naplněná mýdlovými bublinkami zdánlivého žití. Že jsem nakažená, a když jsme sami, vyžaduji bití. Že jsem rozpáraná a mám rány, jež nezacelí šití. Že jsem poničená a tutlám hrany, jež otupí jen pití. Že jsem odevzdaná a noční flámy se mi v očích třpytí. Že jsem uplakaná a mé šrámy bezmoc v noci sytí.
Podzim
Je to melancholie Či radost, Co mne svírá? Je to skutečnost Či pouhý strach, Co mne sžírá? Nevím. Jakmile padne k zemi První list, Přitlač ještě trochu píst A kopni si. Listopad. Podzim. Těch barev A ta krása. A mne zas jedinou to drásá. Dny tepla jsou tatam A za chvíli do ksichtu koule Mi bude házet Kdejaký přisprostlý fakan. Ty listy vítr odvane A zasype je ten hnusák sníh. No, A co z toho jen ten zloduch může mít? Zatímco mnou Den za dnem cloumá tetička melancholie Ze studených dní A ze dnů krátkých, které se prostě blíží. Cvoci si bruslí na stadionech z nostalgie A už se vidí jak s prknem na nohách Sjíždí kopce. Mě to nebere. Nebere to konce. A jak padají listy k zemi, To vám teda řeknu, to je pořízení, Nemůžu si pomoci, Ale mně, Mladé holce, Listy připomínaj...
Halloweenské zmrtvýchstání
Během Samhainu, potažmo Halloweenu, je závoj mezi světy živých a mrtvých nejtenčí. A tak se nemůžeme divit, že i takoví zombíci, jakými byl v posledních měsících Sub Salix, mžourají, kňourají a sápou se do světa živých.Čítárna pod vrbou si teď řádně dáchla a má zase spoustu energie, kterou vám chce prezentovat skrz svá menší i větší dílka, která se ukrývají v jejím listoví. Nenechte se tedy odradit chladem, který sálá z ocelové hladiny jezera, a v teplém zimním hábitu zamiřte k vrbě. Už zase vám má co nabídnout a ti trpělivější z vás se dočkají i akčnějších věcí, listoví šeptá cosi o nové soutěži. Za redakci Sub Salix Janel Weil
Vím
Vím, jaké to je, padnout na kolena a dosyta nažrat se prachu, a vím, jaká za zvednutí je cena, přec překonání strachu! Ale prach pracky vzpíná v nekonečném koloběhu, jako voda stále vzlíná, zabíjí emoce, lásku a něhu. A stále znovu a znovu padat do temnoty, která lačně čeká, až duši pohltí zcela, přemýšlet bolestí a přemáhat bonmoty, pronášené strachem rozbředlého těla. A Slunce se vzňalo na obloze, vybuchly hvězdy a měsíc ztratil svou tvář, když znovu poddala se droze, co v lékárně jí, věrni póze, přiřkli svatozář.
Válka draků
Sintra je slunečný drak. V Dračím světě právě probíhá válka. Sintra se omylem ztratí. Potká zimního draka Rolanda a spolu se snaží dostat do Slunečného království a varovat slunečné draky.V dávných dobách žili všichni draci z Dračího údolí v míru. Do té doby, než se objevil ledový drak se svou armádou půldraků (napůl drak a napůl člověk) a přinutil větrné a lesní draky k poslušnosti. Vodní draci byli vyhnáni ze země a ohniví draci byli odsouzeni k smrti. Den co den půldraci lovili ohnivé draky, až nakonec zbyl jenom jeden. K němu se nemohl nikdo dostat. Jen jeho dcera. Ještě nebylo známo, jaký drak to bude, neměla ještě obarvené šupiny, ale předpokládalo se, že bude ohnivá též. Existoval ještě jeden druh draků. Sluneční draci se zářivě žlutými šupinami. Ti byli...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
