Starší příspěvky

Seděl pod vrbou, tiše lkal
pro to, co kdysi udělal,
v dobré víře se zamiloval,
jenže pak do vojska narukoval,
za kopcem a za řekou, na bojovém poli, …

Je pátek, a já jdu zas do školy. Včerejšek byl celkem fajn, byla jsem s mými nejlepšími kamarády venku. S Nat, celým jménem Natalie Cooper, a s Erikem Colemanem.

Dandaros, veliký svět. Zde se nachází nespočet ras a národů. Nikdo se tedy nemůže divit válkám, které se zde odehrávají, tady taky začíná náš příběh.

Život, to víno hořké, víno trpké,
co mezi prsty protéká,
naplno vychutnávat má se,
krátký je život člověka.

Chtěla bych se vám omluvit!

Že jsem naplněná
mýdlovými bublinkami
zdánlivého žití.

Je to melancholie
Či radost,
Co mne svírá?

Během Samhainu, potažmo Halloweenu, je závoj mezi světy živých a mrtvých nejtenčí. A tak se nemůžeme divit, že i takoví zombíci, jakými byl v posledních měsících Sub Salix, mžourají, kňourají a sápou se do světa živých.

Vím, jaké to je, padnout na kolena
a dosyta nažrat se prachu,
a vím, jaká za zvednutí je cena,
přec překonání strachu!

Sintra je slunečný drak. V Dračím světě právě probíhá válka. Sintra se omylem ztratí. Potká zimního draka Rolanda a spolu se snaží dostat do Slunečného království a varovat slunečné draky.

Můj nejdražší synu, mám ti toho tolik co říct. Ale přišel čas rozloučení, přišel čas slz.