Za hranicemi IV – Vzhůru do oblak
Vzdušná povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Pokračování příběhu Za hranicemi III – Záhadné setkání (živel země). Leovi se Elvířina vykouzlená jahoda velice líbila. Jeho široký úsměv mu rozjasnil celý obličej. „Jsi šikovná. Moc šikovná,“ pochválil dívku. Těch pár jednoduchých slov způsobilo, že se Elvíra cítila jako v nebi. Leo ji pochválil! Nikdy by nevěřila, že jí slova cizího člověka mohou udělat takovou radost. Vždyť to jsou jenom slova… Následně si uvědomila dvě věci. Za těmi slovy se schovávalo uznání. Nebylo to lehké, naučit se tuto dovednost. A za druhé, Leo nebyl cizí člověk. Byl její učitel a rádce a ona k němu cítila úctu. Od člověka, kterého si vážíme, je pochvala o hodně sladší. * „Dnes se naučíš létat,“ řekl Leo jednoho rána. Nebe bylo jako...
Za hranicemi III – Záhadné setkání
Zemská povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Pokračování příběhu Za hranicemi II – Leo (živel voda). „Pracovat se živlem země není tak jednoduché jako s vodou,“ řekl Leo, když Elvíře vysvětloval, co ji čeká. „Musíš použít energii z jiného místa uvnitř sebe. Málokomu se to povede napoprvé.“ „Ani voda nebyla zrovna lehká,“ namítla Elvíra, když si vzpomněla na své peripetie s učením. „Já myslím, že jsi ji nevědomky používala už předtím. Šlo ti to totiž velice dobře, ač se ti to teď nezdá.“ „Předtím? To určitě ne,“ vrtěla dívka hlavou. „Ovládání vody nespočívá jen v naplnění poháru. Někdy stačí k vyslání energie k mrakům, když je potřeba menší přeháňka,“ mrkl Leo na děvče. „Neměli jste letos náhodou dobrou úrodu?“ Dívka na něj zůstala koukat s otevřenou pusou....
Za hranicemi II – Leo
Vodní povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Pokračování příběhu Za hranicemi – Ohrožení (živel oheň). Přišla k vědomí. Zprudka se posadila a hned zalitovala, že to udělala. Žaludek se zhoupl. V hlavě se jí rozbušilo snad sto malých kladívek. Oči nedokázaly pořádně zaostřit. Chvíli trvalo, než svůj stav dostala dívka pod kontrolu. Seděla na nějakém lůžku přikrytá teplou pokrývkou. Rozhlédla se kolem sebe. Vůbec netušila, kde to je. Ústí jeskyně kousek od moře, rozdělané ohniště, druhé lůžko. A na něm… To je ten chlap, náhle si vzpomněla. Ten, kterého jsem zahlédla, když hořelo. Beztak ten požár založil on. Vyskočila. Musí utéct. Žaludek jí však vypověděl službu úplně a místo zběsilého úprku se stačila jen otočit, aby se nevyzvracela přímo na sebe. Otřeseně...
Za hranicemi I – Ohrožení
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Tak se to stalo. Noční můra, která ji děsila už několik dnů, se změnila ve skutečnost. Zůstala sama. Přes slzy ani neviděla, jestli zarazila dřevěný kříž do čerstvě navrstvené zeminy rovně. Co bude dělat? Elvíra se postavila, upřela rozmazaný pohled na iniciály jí tolik známé a v mysli si vybavila modlitbu, která měla ochraňovat duši zemřelé. Jediné štěstí v její nezáviděníhodné situaci bylo to, že jí minulý týden bylo patnáct. Oficiálně je dospělá, tudíž nemusí jít do sirotčince, kde by beztak nevydržela ani měsíc. Ale jak vydrží sama bez babičky? Co si jen počne? Oříškové oči se jí opět zalily slzami. Kousla se do jazyka, aby se nerozbrečela. Musí něco vymyslet. „Děvče, máš v sobě tolik síly!“ Otočila se. Ten...