Žhavý Jerry

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. To bylo rande! Úplně to mezi námi žhnulo. Ta jiskra, ten plamen! Když se na mě podíval, tak mě polil pot. Jak byl hot! Jak byl měkoučký a jak měl v sobě ten žár. Připadala jsem si vedle něj jako v jednom ohni. Prodírali jsme se spolu všemi zákoutími hradu. Všechny pavučiny spolu vymetli. Jak se toho nebál! Znal všechna místa, kde se ukrýval kdejaký drobeček. Jerry, krysák nejhezčí. Jerry a Žemlička. Apokalypsa našich dětí je na dosah. Když jsem ho uviděla, srdce zaplesalo. Je ruka v rukávě. Spolu zaplavíme Bradavice potomky našich krys. Všude, všude budou! A všechno vyžerou! *** Dodatek: Jerry a Žemlička jsou skuteční. Vlastně všechno je skutečné. Je se na co těšit. Na spoooustu talentovaných krys! Redakční...

Autor : dne 07/15/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Táborák

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Večer si sednou, s kytarou, zpívat písně a hledět do plamenů, splněný sen každého mudlovského dítěte. Dříve tomu tak jistě bylo, dnes už to možná neplatí, dnes dáme všichni přece přednost mobilu, počítači a další technice, já však rád vzpomínám na ta léta u táboráku, oheň svítil a hřál, buřty, které se na něm pekly, krásně voněly a dříví praskalo, zpívalo svou vlastní píseň. Takové bylo mé dětství. Dnes jsou to již jen vybledlé vzpomínky, avšak vůně ohně tu pořád zůstává. A stejně tak plameny, jež tančily v ohništi. Krásná to byla doba. Snad se vrátí a kytary opět zahrají. Redakční úpravy provedly Nerys Heliabel Ghostfieldová a Helenia...

Autor : dne 07/14/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Explózia

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. „Som postihnuté čierne dievča, sirota,“ povedala som môjmu najbližšiemu vychovávateľovi v ústave, ako by bol slepý. „Aby ma spoločnosť videla ako menejcennú, stačila by jedna z tých vecí. Ja mám štyri, nemá zmysel sa snažiť.“ „Chceš mi tvrdiť, že plameň sviečky na správnom mieste nedokáže vyvolať explóziu?“ odvetil. Ten rozhovor som si opakovala celý život. Vtedy som si explóziu predstavovala ako významný čin pre svet. Prinajlepšom Nobelovu cenu. Určite však nie ako naučenie sa mágie. Nie ako vzdelanie od anjela. Istotne nie ako zostúpenie do pekla a zabitie samotného diabla. Ani sám autor ponaučenia si to tak nepredstavoval. No stalo sa. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 07/13/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Svíčka

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Noc je dlouhá, chladná, usínám. Můj knot – stále bez života. V tu chvíli panty dveří zaskřípaly, uvítaly návštěvníka. Nebyl to jen návštěvník, ledajaký host. Však byl to můj pán a nesl ho. Nesl oheň, podstatu mého života, pro který denně umírám. Přiložil ho k hrotu mému, podržel ho u mne chvilku a jiskřivé plamínky se snesly na mou čakru. Teď žiji, a přesto umírám. Hřeji, a přesto zhasínám. Jsem svíčka a toto je důvod mého života. Plním své poslání a svítím, zahřívám. Mým nepřítelem je zima, vítr, déšť. Však nevzdávám se, neuhasnu, nezvítězí mí nepřátelé. To zde slibuji. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 07/13/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Uvážlivé drabble od Zendaera

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Aspoň to je jedno z mouder o ohni. Jiné říká, že oheň je ztělesněním vášní a s nimi spojeného chaosu. Oheň je pak tedy v každém z nás. Inspiruje nás a pohání naše činy, ale někdy se může zvrhnout v něco destruktivního. Oheň má i historii, ať už ji vnímáme jako slavnou, či neslavnou. Uvažme už jen vyhoření knihovny v Alexandrii či ukázku národní hrdosti po shoření první budovy Národního divadla. Oheň nám dal nadřazenost a vývoj, které nás odlišují od zvířat. Oheň nás přesto děsí a jednou i zahubí. Dává a bere. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 07/13/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Ohnivý přítel

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Zíral do ohně a odolával nutkání do něj vkročit. Sledoval plameny obrovské vatry, něžně olizující kusy dřeva, jak s téměř mateřskou láskou hladí vyschlá polena. Přál si, aby se stejnou něhou pečovaly o něj. Pozoroval, jak se dřevo mění v řeřavé uhlíky, a zatoužil být jedním z nich. Upřel svůj znavený zrak na jednu z jisker, jež směřovaly k nebi, přejíc si, aby v ní byla jeho zjizvená duše. Aby i ona, stejně jako tato jiskra, směřovala k nebeské bráně. Už nedokázal vzdorovat. Naposled si lokl rumu, a se stopou hořkosti zvolal: „Příteli můj!“, než vstoupil do jeho horké náruče. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 07/12/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů