ŽD6 – Fénixovo zakletí
Pohádkové drabble Bylo, nebylo… V pohádkovém zámku bydlela princezna. Ale jak to u princezen bývá, byla zakletá. Každou noc se proměnila ve fénixe. Se západem slunce vzplála a z plamenů vylétl mladý pták. Přes noc zestárla a ráno z popela vstala jako dívka. Až na zámek přišel mladý kouzelník. Večer byl s princeznou sám. Když začala plát, kouzelník pomocí vodního kouzla plameny uhasil a princezna před ním stála neproměněná, přestože byla tma. Toto se opakovalo i druhou a třetí noc. Pokaždé byl plamen silnější, ale kouzelník jej zvládl zdolat. Počtvrté se princezna již neproměnila, byla vysvobozená. A žili šťastně až do smrti. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD6 – Kouzelná vesnice
Pohádkové drabble Někde, kdesi v dálce, byla postavena jedna krásná malá vesnička. Tato malá vesnička byla mírumilovná. Všichni se v ní měli rádi. Žili zde lidé společně se všemi možnými zvířátky. Srnkami, kočkami, jeleny, zajíci, ptáčky, medvědy, divočáky a mnohými dalšími. Bylo zde jedno jezero, do kterého se všichni chodili koupat. Chodili tam všichni společně. Jezírko bylo obrostlé trávou, kde se různě polehávalo, bylo zde okolo několik stromů, po kterých lezly opice. Jídlo bylo vždy na kraji lesíku, kde se na záhadných stolech objevovalo, voda byla pitelná ze všech studánek. Tato vesnička je skrytá přede všemi, aby jim nikdo nemohl znepříjemňovat životy. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD6 – Hříbková
Pohádkové drabble Bylo, nebylo, za devatero horami a sedmero řekami rostl jeden hříbek. Měl hnědou hlavičku, bílou tlustou nožičku a na travnatém polštáři kolem ještě spoustu bratříčků. Užíval si deštík, pak se slunil na sluníčku, poslouchal hlasitý zpěv lesních ptáků, prostě pohoda. Jednoho dne šel kolem houbař Pepík. Vzal nůž a šmik, hříbky už nesl v košíčku do chaloupky. Tam je rozkrájel, podusil na másle, přidal vajíčka, posolil. To byla vůně! Linula se široko daleko. Přilákala Mařenku, zrovna jdoucí po cestě, až do kuchyně. Pochutnali si spolu na smaženici, slovo dalo slovo, a jestli neumřeli, žijí spolu v chaloupce pod kopcem dodnes. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – drabble od Ayi
Pohádkové drabble Princátko promlouvá k dámě sličné, krásné. Přesvědčí ji v otázce sdílet jeho vášně? „Krásný jsem i odvážný,“ argumenty podplácí. Princezna to nemění: „Nevezmu si tě v domnění, že na světě on je, kdo ze srdce mě miluje, draka pro mě zabil by, ač princem není jako ty!“ Princ uráží se, odchází, na scénu král přichází. „Dcero, cožpak zešílelas? On má prestiž, zlato, věhlas! Co ten tvůj ti nabídne? Možná lásku, jedině! K čemu láska bude ti, když nemáte kde bydleti?“ „Tati, nech mě jíti za ním, miluji ho a víc nevím. Víc já vlastně ani nechci, zlato není všechno, přeci!“ Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – Kočko, odliš se!
Pohádkové drabble Bylo, nebylo, v království koček žila chudá rodinka. Nebyla moc známá a ostatní kočky jimi pohrdaly, protože byly jako ostatní – chytaly myši a žily docela obyčejným životem. I potkala jednou matka kočka na cestě slavnou lišku a zeptala se jí: „I ty liško, jak to děláš, že jsi tak slavná a bohatá? Dej mi radu, jak se z chudoby vyprostit.“ „I to máš tak,“ kývla liška. „Pokud se chceš zapsat do dějin, pokud chceš býti slavná, buď pouze sama sebou. Pokud chceš být výjimečná, odtrhni se od davu.“ „Ale poté mne nikdo nebude míti rád,“ mňoukla kočka. „Zkus a uvidíš.“ Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – Jak na draka
Pohádkové drabble Za sedmero horami a sedmero řekami leželo malé království. Stařičký král měl jen jedinou dceru, princeznu Elišku. Byla to nejkrásnější panna v celém království, a tak když přiletěl hrozivý drak, všichni věděli, co se musí stát. V maličké zemi ale nebyl jediný Honza, chytrý ani hloupý! Zatímco se princezna strojila do bílého, poslové vyrazili do sousedních krajů. Drak už na princeznu mlsně koukal a království propadalo zoufalství, když se na obzoru objevil cválající kůň nesoucí jezdce řvoucího: „Drakůů, jsem Honzááá!“ Zkušený drak si jen tiše zanadával, odplivl plamínek a odletěl. Eliška s Honzou pak spolu šťastně žili až na věky. Redakční úpravy provedla Áine...