ŽD8 – Druhorozený
Romantické drabble Miloval ji. Miloval ji od toho okamžiku, kdy ji poprvé spatřil. A teď ji sledoval, jak tančí s jiným mužem. Odložil sklenici na stolek a odešel ze sálu. Neviděn. Neslyšen. Jak by mohl soupeřit s korunním princem? Žena po princově boku bude budoucí královnou. A on byl pouze jeho bratrem. Druhorozeným. Nepodstatným. Přitom jeho bratr si nikdy nevšiml těch jiskřiček v jejích očích, když se rozesmála. Z balkónku pozoroval, jak vyběhla s princem ruku v ruce, celá rozesmátá. Jak ji princ jemně sevřel v náručí. A pak za svitu měsíčního světla poklekl na koleno a z kapsy vyndal malou krabičku… Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD8 – Tulipánová láska
Romantické drabble Láska k někomu se dá vyjádřit květinou. Červenou růží nebo růžovou gerberou, modrými chryzantémami nebo tulipánem. A nebo se tulipán zamiluje do tulipánice. Pan Tulipán nemůže dát ale paní Tulipánici květinu, sám je kytka, co by jí měl dát? Napadla ho ranní rosa, ta na ni padá každý den. Nebo nějaký prášek z křídel motýlů – ne, to se může vznést. Nevěděl však, že paní Tulipánici by úplně stačilo, kdyby s ní trávil čas. Aspoň na Valentýna. Jenže to pan Tulipán nevěděl, a když se to dozvěděl, paní Tulipánice se s ním rozešla. Bylo to opravdu těžké, ale život jde dál. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD8 – Zimní noc
Romantické drabble. Autor požádal o anonymní vydání. Za oknem bylo bílo. Z temné oblohy neustále chumelilo. V pokoji bylo celkem šero, jediný zdroj světla vycházel z velkého kamenného krbu, ve kterém praskalo dřevo a šustil oheň. Plameny tančily se svými stíny a střídaly se ve své velikosti. V místnosti hrála tlumená a pomalá hudba beze zpěvu. Bylo slyšet hemžení dvou nahých těl. Laskající doteky milenců, zvuky polibků a občasné slastné zasténání. Oba leželi na podlaze poblíž krbu, ale zase ne moc blízko. Pod nimi bylo několik ovčích kůží, v blízkosti byl také nízký stůl, na kterém stála prázdná láhev šampaňského a dvě skleničky. Nechyběla ani miska jahod. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD8 – drabble od Gaela
Romantické drabble Díval jsem se na ni a obdivoval její křivky. Až mi z pohledu na ně přejížděl mráz po zádech, měl jsem i husí kůži. Zhluboka jsem se nadechl a ucítil její vůni, naprosto neodolatelnou a svůdnou, jako vždy. Přistoupil jsem o krok blíže a natáhl ruku, skoro až bázlivě. Nebyl jsem si jistý, jestli jsem hoden toho se jí dotknout, polaskat ji konečky prstů. Když ne teď, tak nikdy, přesvědčoval jsem se. Polkl jsem a rukou pohnul ještě o několik centimetrů dopředu. Lehce jsem po ní přejel ukazováčkem. Sbíhaly se mi sliny. Dnešní večeře bude skvělá. Dám si šišku salámu. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD8 – Němá láska
Romantické drabble Okouzlila ho, jen co vešla do baru. Nohy jako laň, štíhloučká (ale ne anorektická), s obličejem i držením těla aristokratky. Zlaté šperky s modrými kamínky zcela ladily s jejími lesklými vlasy a zářivýma očima a vynikaly na její opálené pleti. Petr se zamiloval na první pohled. Hned jí koupil a nechal donést koktejl Amorův šíp. Mrkl na ni, ona na něj, smyslně našpulila rty a ochutnala. Pak mírně houpavým krokem došla k Petrovi a posunkem objednala druhý koktejl. Chvíli jen sáli brčkem a zkoumavě se sledovali. Pohla se jako první. Petra políbila, vzala za ruku a odvedla ven, slov netřeba. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD8 – Deštivé odpoledne
Romantické drabble Dešťové kapky zase svádějí závod po okenní tabuli. Jednu z nich doprovázím pohledem až k dřevěnému rámu, kde mi zmizí z dohledu. S pískotem konvice se odvrátím, abych zalila dva hrnečky s čajem. Do jednoho med, druhý zůstane hořký. „Co děláš v květnu?“ Letmo se na něj ohlédnu přes rameno, když promluví, a jen pokrčím rameny. „Že bychom se vzali.“ Tváří se vážně, jen jeho oči se na mě vesele smějí přes okraj knihy. Přešlápnu, možná váhavě, a zlehka si olíznu rty. Zvednu čaj a přistoupím k němu. „Patnáctého?“ Odloží knihu na opěrku křesla a natáhne se pro hrnek. „Perfektní.“ Redakční úpravy provedla Áine...