Ohnivé blues
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Dřevo se chystá, vítr zde sílí. K čemu se schyluje za malou chvíli. Hranice stojí, smutně se dívá. Oheň se rozhoří, rodina spílá. Co se to děje, stále se ptá. Nic jsem neprovedla, nejsem ta zlá. Taková byla doba minulá. Kdy lež a pomluva všem stačila. Uhynul dobytek, čí je to práce? To bude její, všem tady zdá se. Věřili tomu, celičká vesnice. A tak již za chvíli, zaplane hranice. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Červený bratříček
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. První ze čtyř přichází, bratra, sestry, mí drazí, za sebou nyní nechává, však je to hlava zvídavá. Vášnivé srdce tlukoucí či vřelý úsměv do noci, dobrý sluha, špatný pán, odevšad je sestrou hnán. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová.
Podstata ohně
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Čtyři živly, roční období, To však nic vám nepoví. Básníci, ti ať klidně blábolí Příběh, který nebolí. Jsem OHEŇ, planu a zářím, Svým svitem vykouzlím úsměv v tvářích. Hořím, teplo v žilách při tom hájím, Byť nezvítězí zima v hájích. Když škrtneš sirkou, křesadlem, Spadne jiskra, my nepadnem. Jsem za tím já, oheň ochranný, Divé šelmy odháním. Však pozor si dej, pohleď na mne, Já dobrým jsem sluhou i zlým pánem. Neuhasíš-li, zapálím, Teplo dál při tom všemi směry rozháním. Proč tedy nasloucháš ve stínu mým hláskům? Proč můj hřejivý šepot lichotí tvým vláskům? Proč potřebuješ mě k životu, ba dokonce i ke smrti? Proč planu na vrchu svíčky i v ohništi? Jsem to já, oheň, který potřebuješ. Jsem to já, oheň, který po...
Dál plápolej
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Všechny cesty někam vedou pod oblohou modrou, šedou. Večer k ohni chci si sednout, dřív, než hvězdy začnou blednout. A tak dál plápolej… Chodím cestou i po poli, prohlížím si své okolí. V noci přespávám pod stromy, zář mého ohně osvětluje lomy. A tak dál plápolej… Motám se krajem sem a tam, kam zítra se zas podívám? Večer je oheň mým věrným druhem, od mládí chtěl jsem být dobrodruhem. A tak dál plápolej… Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Ohnivý elementál
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Zrozen z rudého ohně, ztracen v kouřové cloně, nejí, nespí, plápolá, než povinnost zavolá. Duši má ohnivou, svět je mu obživou, na popel vše spálí, než se jinam vzdálí. Plane si tiše, spaluje říše, někdy z radosti, jindy ze zlosti. Doutná lehce, dýchá křehce, cíl se blíží, stín se klíží. Sil nemá, ničema, končí žár, za chvil pár. Praská maska, je již příliš… Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Ohnivé riziko
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Hoří oheň, plápolá, to je ale krása, zimu hezky udolá, je to ale spása. Avšak, na mou věru, bezpečný on není, i ve večerním šeru čerti se v něm žení. Tak si pozor dej, nechceš li se spálit, na paměti měj, že nesmíš se vzdálit. Pak on probudí se k životu svému, on ihned rozhodne se k něčemu fakt zlému. Tehdy on sluha není, on pánem se tu stává, a ve sluhu se mění kdo volnost mu dává. Pod kontrolou hezky držme jeho krásu a v mrazech vždycky hledejme s ním spásu. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
