Psaní pro Mischel Binghum
Věnuje Any Dawson * Ať slunce svítí! Pod vrbou leží malá žlutá krabička s velkou mašlí, uvnitř se skrývá kousek vrbového proutku s magickou mocí. Slečno, vy jste takové neuvěřitelné sluníčko, které prozáří hrad i když potichu sedíte někde v koutku. Dávkujete svá milá slovenská slova, kreativní vypracování a svoji sluníčkovost tak, že nám pravidelně zlepšujete pobyt na hradě. Rozhodla jsem se dát vám kousek magického vrbového proutku, kdyby náhodou se na obzoru objevil ošklivý mrak, který by chtěl vaše paprsky zakrýt, proutek si poradí a mrak zažene. Garance nebe bez mraků! Přeju vám ty nejkouzelnější Vánoce, hlavně hodně klidu, zdraví, lásky a splnění všech vašich...
Psaní pro všechny romantické duše
Věnuje Ewenlia Lerche * Pod rúškom Vianoc … Zatancuj si so mnoupod kopcom snehupod vŕbou…obdarená hŕboutepla a Vianocpocítiš nehu.Krok za krokompomaly učímerozlievať tokommelódu zimyšťastne si mlčímei my…Tanec nás spojívianočné koledypíšeme v zbrojido tanca…budeme svojipod rúškom Vianochviezdy to netajacez deň i na noclen ty...
Psaní pro Zpytlehněva Zďáblíkova
Věnuje Indris Elwinor… Následující báseň věnuji Zpytlehněvovi, protože je skvělý a bez něj by náš hrad byl o mnoho chudší. Ve všech směrech. Krásné Vánoce a hodně galeonů Zpýťo. * Mamonář Zpytlík je chlapec jako květ, druhého takového nezná svět Jinak řečeno, je unikát. Každý by ho spatřil rád. Studium ho příliš nebere, na jiné věci on tu je. Místo psaní úkolů, prodá pomůcky na trhu. Téměř nic nekupuje, „vždyť on přece tak chudý je“. Cokoli najde zpeněží. Vždyť o to tu přece běží. Ponožky si vůbec nemění, z toho jeho odér pramení. Jedno tričko stále nosí, ostatní si drží nosy. Však jeden zájem ještě má, famfrpál hraje, výdrž má. Na koštěti se prohání a pálkou statečně rozhání. V mamonářích stoupá výš, brzy jej na vrcholu uzříš. Copak bude dělat...
* Sněhové vločky na vrbě *
Otevření posledního okénka adventního kalendáře je něco vpravdě magického. Pojďte blíž a nakoukněte, co se v něm skrývá… Nastal Štědrý den. Sníh křupal pod nohama těch, co zůstali přes prázdniny na hradě a užívali si radovánek, jež umožnila bílá nadílka. Tu a tam se ztichlou krajinou ozval smích, cinkot rolniček či šustot křídel nějakého sovího opozdilce s vánoční zásilkou. A na břehu jezera poklidně a neochvějně stála vrba. Vrba, která střeží mnohá tajemství a poklady, jež jí svěřují obyvatelé hradu. Nic na první pohled nenaznačovalo tomu, že se bude něco dít. Ale prastará kouzla, která vrbu obestírají, se už dávala do pohybu. Vrba si téměř neznatelně povzdechla a sníh, jenž se snášel z nebe na bílou krajinu, se začal třpytit o něco víc. Magie naplnila...
Sněhová vločka pro Abigail Maddison
Od Any Dawson. * Milá Abigail, mám pro vás trochu zvláštní dárek. Věřím ale, že jej oceníte. Je to poukázka na dvouměsíční hospitalizaci k Mungovi. Ale nebojte, pro vás ne! Můžete vybrat až tři osoby, které budou na základě vašeho popudu do ústavu zavřeny. Třeba pokud se bojíte o zdraví nějaké kamarádky, je to ideální řešení, teď vám sice nepoděkuji, ale jednou to jistě ocení. Hospitalizovaná osoba je na samotce bez možnosti použít kouzla, bez podnětů a má tak neomezený čas, aby mohla přemýšlet o tom, jak to tady na tom světě vede. Vybírejte pečlivě! S výběrem vám mileráda pomůžu. Tak šťastné...
Sněhová vločka pro hradní novomanžele
Od Any Dawson. * Milí novomanželé! Vítejte ve fázi zvané líbánky. Všechno je zalité sluncem a na obzoru při západu slunce pozorujete duhové delfíny jak skáčou nad hladinou. Fascinuje vás jedinečnost toho druhého a nedovedete si představit, jak byste žili bez toho druhého. Ale klid. Žili a docela dobře. Ono vás to brzo přejde a ta „jedinečnost“, to jsou věci, které vás pak budou vytáčet. Západ slunce zůstane, duhoví delfíni se promění v hromady plastu, které si tak plují po světových mořích, protože mudlové nerecyklují. Proto říkám, užívejte dokud to jde. Už to bude jenom horší a nikdy se to nezlepší. Nikdy. Veselé...