Třináct vlajek – 20. kapitola
Den popravy Pevnost praskala ve švech už půl hodiny před popravou. Dav se mačkal okolo šibenice a vyhlížel svůj zdroj zábavy. Byl to klasický Queen´s Harborský šedivý den. Mračna se stahovala nad městem, zatímco nad mořem vykukovaly kousky modré oblohy, mírný vítr tvořil vlnky v obou městských přístavech: v Novém přístavu se na nich pohupovalo půl tuctu lodí královského námořnictva, ve Starém přístavu kotvila jen jedna jediná loď – loď s dvěma klikatými blesky na vlajce. Tim stál před vchodem do pevnosti a pozoroval dovnitř proudící smetánku. Člověk by si pomyslel, že pár otrhaných pirátů nikoho nezajímá…, pomyslel si. Ale opak je pravdou! Před pevnost přijel kočár a z něj vystoupila povědomá žena v temnězelené róbě. Ááá, už jsem se bál, že si to paní hraběnka...
Třináct vlajek – 19. kapitola
Vrabec v hrsti Feather čekala na Mystery přesně dva a půl měsíce, ale žádná pirátská loď se neobjevila. Jednoho večera byl Tim opět pozván do kapitánovy kajuty. „Jen dál, pane Catchere, jen dál!“ vyzval ho kapitán. Tim si okamžitě všiml, že je znepokojený: při zapínání vesty přeskočil jeden knoflíček, paruka mu křivě seděla na hlavě a lžička obíhala jeho šálek dvakrát rychleji než obvykle. „Posaďte se!“ vybafl muž. „Víte, pane Catchere,“ pokračoval, když se Tim usadil na čalouněné křesílko, „já si potřebuji ověřit… jednu věc. Čekáme tu už dva měsíce a piráti nikde.“ Muž prudce umístil lžičku na podšálek. „Vy jste říkal, že se tu piráti scházejí jednou za měsíc. Je to tak?“ „Ano, pane. Tak jsem to od nich slyšel.“ „Tak jak je možné, že jsme za dva měsíce...
Třináct vlajek – 18. kapitola
Dopis v lahvi Shadow brázdila vody nedaleko Mystery. Pomalu směřovala na Setkání. Zrovna čekala na soumrak v jednom z pirátských kotvišť. Tři muži měli hlídku na zádi. Přecházeli tam a zpátky a pohvizdovali si jakousi neidentifikovatelnou melodii. Najednou se u zadního zábradlí objevila lahev a začala se hlučně kutálet po palubě. Jeden z mužů se sehnul a lahev zvedl. „Co to je?“ podrbal se na hlavě. Druhý muž mu lahev sebral a povídá: „Co by to bylo, to je přece dopis!“ Třetí muž se značně potil. „Ehm… nebylo by lepší to předat kapitánovi?“ navrhl roztřeseně. „Jó, máš pravdu. Stejně neumím číst…“ odpověděl první. „Já mu to odnesu!“ zablekotal třetí a vrhl se po lahvi. „Houbelec, já to našel, já to odnesu!“ přivlastnil si lahev první pirát. „Tak půjdeme všichni!“...
Třináct vlajek – 17. kapitola
Tajemství Velkého Kapitána Tu noc Tim nemohl usnout. Převaloval se ve své houpací síti a snažil se vyprázdnit si hlavu. Všechno jsem pokazil! pomyslel si. Kvůli mně budou všichni piráti viset! Ty už nepůjde zachránit jako Jacka. A navíc, Jacka jsem možná zachránil, ale teď je nešťastný, takže to jsem taky pokazil. Ale co jsem měl dělat? Nechat ho oběsit? Tim vystrčil nohu ze sítě a palcem se odrážel od podlahy. Slib jsem splnil, Velký Kapitán je v cele a bude popraven. Jeho systém jsem tedy zrušil, ale k čemu to je, když se do cely dostanou i všichni ostatní piráti… Co jsem pokazil, to musím napravit, jinak ten slib nikdy pořádně nesplním! To bylo hotové rozhodnutí. To byl začátek. Teď se však nabízela jedna zásadní otázka: Ale jak? Jak informovat dvanáct...
Třináct vlajek – 16. kapitola
Jak to bylo s úsměvem „Musím vám pogratulovat, pane Catchere.“ Tim stál v kapitánově kajutě a tiše přihlížel, jak si vážný muž v bílé paruce pomalu míchá čaj v porcelánovém šálku. „Tím, že jste mi sdělil to, co víte o pirátech, jste započal velmi úspěšnou operaci. Prokázal jste vaši věrnost koruně, stejně tak i vaši neohroženost v nebezpečí a pevné vedení vašeho oddílu. Prokázal jste, že si svou funkci právem zasloužíte.“ Tim stál bez hnutí a upřeně pozoroval miniaturní vodní vír uprostřed šálku. Kapitán pokračoval: „Posádku Thunderstorm jsme zavřeli do našich cel v podpalubí, jejich kapitána vyslýchají v kuchyni. Museli ho přivázat ke stoličce, ten muž je velmi zdatný zápasník! Želbohu je také neoblomný jak skála. Odmítá vyzradit jakoukoliv informaci. Takže...
Třináct vlajek – 15. kapitola
Pod královskou vlajkou Loď královského námořnictva Feather byla štíhlá a lehká loď s nádhernou vyřezávanou pannou na přídi – skoro tak krásnou, jako byla ta na Morganě. Na Feather bylo něco vznešeného a když Tim kráčel na palubu ve své zbrusu nové tmavomodré uniformě, cítil se jako král světa. Přemýšlel, jestli to není jen sen, příliš krásný na to, aby to byla skutečnost. Bál se, že se probudí na zemi v cele Carethy a zjistí, že na něj čeká šibenice, nebo na osamoceném sudu uprostřed moře, kde bude muset pomalu umřít hladem. Ale nic takového se nestalo. Tim vystoupil na palubu a několik mužů zvedlo ruku k čelu, když je minul. Byl nasměrován do kapitánovi kabiny. Byla to poměrně prostorná místnost s nízkým stropem a drahým vybavením. Kapitán, pan Hollow, na Tima...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
