Netradiční Popelka

Na rohu, kde se sbíhají dvě ulice, stojí stánek – docela obyčejný novinový stánek. Sedí v něm starší dáma. Vypadá to snad jakoby tam byla odjakživa. Skoro jako by byla automat – takový, který lidé jen pozdraví, řeknou, jaké chtějí noviny, vezmou si je, zaplatí a pak zas rychle zmizí v davu. Ona jakoby neměla žádné jméno, sedí tam pozoruje rušnou ulici, sem tam si přečte něco z dnešních novin. Zrovna dnes dáma z novinového stánku – Klára – pročítala inzerci. Bavila se při tom, co všechno lidé chtějí – hlavně nad rubrikou „Kdo daruje …“. Co by ty lidi dneska nechtěli, říkala si. Pak zabrousila do jiných rubrik, opět se musela podivit. Tentokrát se ale moc nezasmála, připadalo jí to spíš trochu zvláštní. Někdo zve na...