Vánoční vražda
„Ahoj, teti,“ přišla domů Hedvika, pozdravila svou tetu Amélii, která právě v kuchyni pekla cukroví. „Dobré odpoledne,“ řekla teta rádoby přísně, když jí Hedvika ukradla kousek vanilkového rohlíčku. „Copak tak veselá?“ „Koukej, co jsem našla – bezva zábava na Štědrý den,“ podala jí noviny, kde bylo v inzerátech cosi červeně zakroužkovaného. Tetička si text prohlédla, psali něco o „Vánočním povídkování“. Znělo to docela zajímavě, tetička nejprve nevěděla a tak se jen tak mimochodem zeptala: „Ty tam chceš jít?“ „Hmmm …“ protáhla Hedvika, „tobě se to nezdá?“ Tetička pokrčila rameny. Nezdálo se jí to moc, copak někdo může jen tak pozvat někoho inzerátem k sobě...
Sněhová Královna
Seděl v křesle, díval se na svého společníka. „Myslíš, že někdo přijde?“ Jeho spolusedící pokrčil rameny. Seděl dál a trpělivě čekal. Za pár minut se rozezvonil zvonek. Pomalu se zvedl ze židle se slovy: „Že by přece jen někdo?“ Jeho společník seděl nehnutě v křesle, byl zvědavý, kdo je za dveřmi. Přece jen se ale udržel a nešel se podívat. Jeho společník se po chvíli vrátil. „Kdo to byl?“ zeptal se – neudržel už zvědavost, kdo to mohl být, když s jeho přítelem nikdo nepřišel. „Jen domovník ..“ oznámil mladík – Edvard. Pak se znovu posadil do svého křesla. Ze stolku si vzal ještě nedopitý šálek s horkou čokoládou. Skoro se ani pořádně neusadil, ba ani nenapil a zvonek zvonil znovu. Vstal tedy podruhé....
Noc před Štědrým dnem
Je večer před Štědrým dnem. Na nebi nastal obrovský zmatek. Ježíšek pod dohledem své matky, Pany Marie, dohlížel nad přípravou všech dárků pro letošní Vánoce. Duše dětí, které v nebi skončily, vydatně pomáhaly a leckdy pomáhaly i duše dospělých. Všude vládla vánoční nálada a panovalo veselí. „Ježíšku?“ oslovil malého okřídleného chlapce jiný hoch, který už byl na nebi několik let. „Copak, Trevore? Nemůžeš to zabalit?“ ptal se ho Ježíšek, který zrovna musel opravit, co rozbil jiný chlapec. Byl to dárek pro starou paní, která už na světě nikoho neměla a tak musel být v pořádku. „No, mě tak napadlo… Když už jsou ty Vánoce, kde vlastně začneš?“ Všichni se zde dále věnovali své práci, jen Ježíšek se zastavil a podíval se na...
Netradiční Popelka
Na rohu, kde se sbíhají dvě ulice, stojí stánek – docela obyčejný novinový stánek. Sedí v něm starší dáma. Vypadá to snad jakoby tam byla odjakživa. Skoro jako by byla automat – takový, který lidé jen pozdraví, řeknou, jaké chtějí noviny, vezmou si je, zaplatí a pak zas rychle zmizí v davu. Ona jakoby neměla žádné jméno, sedí tam pozoruje rušnou ulici, sem tam si přečte něco z dnešních novin. Zrovna dnes dáma z novinového stánku – Klára – pročítala inzerci. Bavila se při tom, co všechno lidé chtějí – hlavně nad rubrikou „Kdo daruje …“. Co by ty lidi dneska nechtěli, říkala si. Pak zabrousila do jiných rubrik, opět se musela podivit. Tentokrát se ale moc nezasmála, připadalo jí to spíš trochu zvláštní. Někdo zve na...