ŽD8 – Deštivé odpoledne
Romantické drabble Dešťové kapky zase svádějí závod po okenní tabuli. Jednu z nich doprovázím pohledem až k dřevěnému rámu, kde mi zmizí z dohledu. S pískotem konvice se odvrátím, abych zalila dva hrnečky s čajem. Do jednoho med, druhý zůstane hořký. „Co děláš v květnu?“ Letmo se na něj ohlédnu přes rameno, když promluví, a jen pokrčím rameny. „Že bychom se vzali.“ Tváří se vážně, jen jeho oči se na mě vesele smějí přes okraj knihy. Přešlápnu, možná váhavě, a zlehka si olíznu rty. Zvednu čaj a přistoupím k němu. „Patnáctého?“ Odloží knihu na opěrku křesla a natáhne se pro hrnek. „Perfektní.“ Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD8 – Osudová kniha
Romantické drabble Anna se pomalu procházela mezi regály plnými knih v městské knihovně. Nehledala nic konkrétního, pouze si chtěla utřídit myšlenky. Náhle ji zaujal název jedné knihy. Pokusila se ji vytáhnout, ale kniha byla pevně zaklíněná. Prudce trhla, až se na druhé straně knihy sesypaly. „Au, zatracená práce. Co to bylo?“ ozval se mužský hlas. „Moc se omlouvám, já nechtěla.“ „To nevadí,“ přistoupil k ní hezký muž. „Když už jsme se seznámili, co si dát kávu?“ „Děkuji. Ráda.“ Tak se Anna potkala s Tomem. O týden později se již vedli za ruce a dali si první vášnivou pusu v oddělení milostné poezie. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD8 – Ciele
Romantické drabble S hrôzou som sa dívala na knihu, ktorá mi vypadla z tašky. Zdvihla som zrak na muža, ktorý ma videl. Schmatla som knihu, skryla si ju do kabáta a utekala. Knihy sú zdrojom informácií, inteligencie, kreativity – všetkého, čo komplikuje Honorom život. Každého, koho s knihou chytia, čaká osud horší než smrť – vymývanie mozgu, až kým sa nestane len ľudskou schránkou. No ten muž ma nedobehol preto, aby ma udal. Chcel, aby som ho naučila čítať. Kým som ho učila, objavila som jeho brilantnú myseľ, plnú plánov a cieľov. Avšak ešte pred ich zrealizovaním sme sa stali cieľom jeden pre druhého. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD8 – drabble od Nebelbracha
Romantické drabble „Musel jsem začít podnikat, abych byl šťastný,“ vyprávěl Břetislav. „S Jitkou jsme vyrůstali a zamilovali se do sebe. Byla voňavá a sladká jako ovoce. Ale její otec, majitel velkoskladu s ovocem, jí přivedl Pavla. ‚Mám kdoulový sad,‘ říkal mu nápadník, ‚letos vám začnu kdoule dodávat.‘ Rok po svatbě sad zkrachoval, protože kdoule, které jsou syrové nepoživatelné, nikdo nechtěl. Koupil jsem ho a rozjel výrobu kompotů, džemů, marmelád a želé. Jitka se s Pavlem rozvedla a vzali jsme se. Rodiče nic nenamítali.“ „Měla jsem být silnější, nemuseli jsme ztratit ten rok,“ povzdechla Jitka. „Hlavní je, že jsi zůstala voňavá a sladká.“ Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD8 – Proč sis vybral zrovna mě?
Romantické drabble Zadíval se na mne svýma čokoládovýma očima a já uhnula pohledem. Myslela jsem si, že se nikdy nezamiluji. Ale je snad toto láska? Ne. Určitě ne. Uvnitř mne pořád něco bušilo, pořád tady byla ta naděje, že by… ne. Mark by si nikdy nic nezačal s holkou, jako jsem já. Byl to nejhezčí kluk na škole, a přesto své pohledy věnoval jen mně. Ale proč? Co je na mně tak výjimečného? Byla jsem tlustá a neohrabaná, byla jsem škaredá. Ale i přesto se ke mě naklonil a věnoval mi krátký polibek. Zavřela jsem oči. Asi ano… asi ho opravdu miluji. Redakční úpravy provedla Áine Adair.
ŽD8 – Od této chvíle…
Romantické drabble Západ slunce byl opravdu úchvatný. Seděli jsme vedle sebe v trávě, drželi se za ruce, za námi šuměly lístky letité lípy. Kochali jsme se nádherným divadlem, které nám večer přichystal. Šmolkově modrá obloha začala pozvolna tmavnout. Slunce stahovalo jas nebe s sebou do svého lůžka. Ptáci se po celodenním vedru dali opět do zpěvu. Tu se ke mně můj milý znenadání naklonil a jeho vlahé rty se něžně dotkly mých. Přestala jsem dýchat. Naše první pusa. Sladká třešnička na dortu. Zavřela jsem oči. Tu chvíli si chci zapamatovat. Tímto byla naše láska zpečetěna. Od nynějška tvoříme opravdový pár. Už navždy. Redakční úpravy provedla Áine...