ŽD2 – Tušení

Drabble v žánru sci-fi   Za chvíli přijde válka. Vím to. Prostě to cítím. Je nás víc. Lidi na ulicích jsou neklidní, vědí, že něco velkého přijde. Budeme ještě někdy v bezpečí? Vláda slibovala, že pokud si ji zvolíme, budeme mít klid. Nikdo nás nenapadne. Budeme mít svobodu. Všechno ale skončilo tím, když přišla nová technologie. Říkají jí ESP. Zprvu nám život měla usnadnit. Když však vyšlo najevo, že vývojáři ji zneužívají k tomu, aby mohli sledovat každý náš krok, nastala panika. V televizi říkají, že se lidé vzbouří. Možná že bude občanská válka. Bum. První výstřely. To, čeho jsme se obávali, právě teď začalo. Redakční úpravy provedla Áine...

Autor : dne 10/09/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD2 – Pohleď, světe!

Drabble v žánru sci-fi   Těžká bota dopadne na zem a rozvíří prach. Než má čas usednout, projde cestou ještě několikero nohou a zamíří na sever. Tahle část města je docela tichá, až na hučení větru mezi plechem a polorozpadlými betonovými konstrukcemi. Jdeme tři týdny a ještě dva potrvá, než dorazíme na Útočiště 11. Zarazí nás zdviženou paží. Něco zahlédl. Se zbraněmi připravenými se blížíme k objektu. „To není možné,“ vydechne tiše. Stáhne ochrannou rukavici a jako omámený se špičkami prstů dotkne hrubé kůry. „Všechny byly zničeny během páté světové. Nevěřil jsem, že…“ Cítím, jak se mi derou slzy do očí. Pohleď, světe, zázrak, strom! Redakční úpravy provedla Áine...

Autor : dne 10/08/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD2 – Sekret růům

Drabble v žánru sci-fi   Prásk! Bouchnutí dveřmi od pokoje oznámilo, že majitel právě opustil místnost. A děly se věci. „Uff, ten puch!“ pověděla za mohutného vrzání. „Taky by si mohl ty spoďáry oprat, než je do mě hodí! Kdo to má dýchat!“ „Hej! Ty jen stojíš, almaro. Ale co mám říkat já! Po mně skáče osoba, která snad viděla koupelnu z rychlíku!“ odfrkla postel. „Jo, myslíte si, že to máte těžké? A co potom my? Jazyk opotřebovaný, paty rozbité! Podrážky odloupnuté! A aroma? No fuj! Včera šlápl do měkkého a smradlavého. A že by nás umyl? Vůbec!“ „Jojo, máme těžký úděl! A nikdo nepoděkuje!“ Redakční úpravy provedla Áine...

Autor : dne 10/08/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD2 – Kam na prázdniny?

Drabble v žánru sci-fi „Ale, mami,“ zakňučal osemročný chlapec. „Ja nechcem ísť na prázdniny k babke. S tým jej predpotopným robotom nie je žiadna zábava. Nemohol by som ísť k ockovi? Prosím,“ uprel na svoju mamu dve zelené kukadlá. „Zlatíčko, vieš veľmi dobre, že v tomto období vesmírne lode na Mars nelietajú.“ „Ocko má svoju vlastnú raketu,“ nedal sa chlapec, rozhodnutý dosiahnuť svoje. „A kde by si uňho spal?“ zamračila sa mama, ktorej sa predstava, ako sa jej syn tlačí v malom igelitovom stane, vynáleze jej exmanžela, vôbec nepáčila. „Predsa s ním, nie? Dá na mňa pozor.“ „Mňa z vašej chlapskej logiky raz porazí.“ Redakční úpravy provedla Áine...

Autor : dne 10/08/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD2 – Konec starého androida

Drabble v žánru sci-fi   Jaké je to být starým člověkem? Nevím. Jsem android. Být starým je pro mne něco jako být starým rezavějícím autem na náhradní díly, které někdo nechal u cesty a více se o jeho osud nestará. Jen v mém případě ta rezavějící věc má vlastní vědomí a chápe, že dávno vyšla z módy. Ani pro sběratele nejsem zajímavým unikátem, ale sériově vyrobeným kusem se značným opotřebením. Takových jako já jsou tisíce, ba desetitisíce. Starý olej zanese filtr a filtry starého typu se již dávno nevyrábí. Ani paměťové karty kompatibilní s mými okruhy. Žádný pohřeb. Prostě mě odvezou, rozmontují, sešrotují a roztaví… Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/08/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD2 – Krušné ráno

Drabble v žánru sci-fi   Oči se jen těžko otevírají, kde to jsem? Já přeci nemám doma bílý strop. Hlava se mi může rozskočit a jen těžko se dokážu zvednout z postele. Moje ruce, moje ruce jsou přivázané k posteli, a nohy také. Snažím se volat o pomoc, ale nemohu vydat ani hlásku, kolem mne jsou jen bílé stěny a na stropě lustr, který poblikává. Snažím se vzpomenout, co se dělo, než jsem usnul, ale nemohu si nic vybavit. Slyším podivné klapání, které je stále hlasitější a hlasitější. Mé srdce tluče jako na poplach, už je to za dveřmi. Dveře se otevírají, bože, velký mravenec! Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/08/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů