ŽD6 – Princeznino prianie
Pohádkové drabble Kde bolo, tam bolo, bola raz jedna princezná. Čoskoro sa mala stať kráľovnou. Avšak denne videla svojich kráľovských rodičov trápiť sa nad problémami ľudí, ktorí si ich sami spôsobovali nenávisťou, závisťou, lžami. Taký život by ju robil nešťastnou. Navštívila teda svoju vílu sudičku, aby ju poprosila o láskavosť. Tá sa jej pozrela hlboko do očí. Zistila, že taký je jej osud, a mocným kúzlom splnila princeznino prianie. Keď princezná a jej rodičia ráno otvorili oči, ocitli sa v najväčšej knižnici v kráľovstve. Až do dneška patrila princezninej múdrej a dobrosrdečnej kamarátke. V zámku sa v rovnakej chvíli zobudila nová kráľovná. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – Líška a zajac
Pohádkové drabble Žila raz jedna líška, známa svojou posadnutosťou zajačou rodinkou, žijúcou na okraji lesa. „Dnes už dostanem toho ušiaka, čo neustále uniká,“ šomrala jedného dňa, keď na malej čistinke pripravovala svoju pascu. Vykopanú jamu prekryla suchým lístím a ukryla sa za strom, striehnuc na svoju obeť. Nemusela čakať dlho. Ušiak vybehol zo svojej nory. Keď ju uvidel, začal kľučkovať po lúke, snažiac sa líšku zmiasť. Vo chvíli, keď ho líška takmer mala, zakopla o okraj svojej jamy, padla do nej a zlomila si nohu. „Líštička, líštička,“ smial sa zajac. „A ty nevieš, že kto druhému jamu kope, sám do nej spadne?“ Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – Pohádka o myšce
Pohádkové drabble Za sedmero řekami a sedmero horami žila malá polní myška. Maminka jí každý den říkala, aby neutíkala z jejich domečku, ale myška neposlechla. Její zvědavost byla větší než poslušnost a vyběhla před domeček. Aniž by si užila slunečního světla, popadly ji pevné pařáty orla, který tudy prolétal. Vylétl s myškou vysoko a vzdaloval se od jejich domečku. Po chvíli se něčeho lekl a upustil ji dolů. Myška měla štěstí a spadla do velké hroudy sena. Seděla tam, plakala a našla ji tetička víla a zeptala se, jestli už bude poslouchat maminku. Když souhlasila, víla mávla hůlkou a poslala ji domů. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – Hamoun
Pohádkové drabble Paní Křečková trávila poklidný večer pod převráceným stromem. Začalo se stmívat a pan Křeček se měl vrátit každou chvíli z výpravy za jídlem. Za chvíli slyšela šustění listí a pan Křeček se protáhl úzkým vchodem. Tváře měl plné, takže bylo jasné, že jídlo našel. Byla však překvapená, když jí řekl, že žádné jídlo nemá. V noci bylo slyšet, jak se snaží velmi nenápadně sníst vše, co si choval. Druhý den za svítání ji probudilo úpění a pan Křeček se chytal za přejedené břicho. „Já už to nikdy neudělám, slibuju!“ „Já ti věřím,“ usmála se na něj škodolibě paní Křečková. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – O čtyřech dcerách
Pohádkové drabble. Autor požádal o anonymní vydání. Za sedmero horami a sedmero řekami žili, byli dva staříci. Měli krásné čtyři dcery. Nejstarší Barbína žila u moře s bohatým manželem. Cesnína bydlela na lodi jako manželka kapitána a cestovala po světě. Dranína se odstěhovala do vedlejšího města, které ovládal naftový magnát. Ani jedna z nich si na své rodiče ani nevzpomněla. Pouze ta nejmladší, Flavína, zůstávala pořád s nimi. I ptali se rodiče své dcery, pročpak si také nenajde manžela, který se o ni postará? O nápadníky nouzi neměla. A Flavína vždy s úsměvem odpověděla, že nikoho takového nepotřebuje, protože má své rodiče, o které může sama pečovat. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD6 – Spěchejme pomalu
Pohádkové drabble Pavouk a šnek se potkají na jídelním stole. Pavouk se směje: „Hrozné, jak všude slintáš! Všechno je od tebe upatlané! A jsi pomalý.“ Šnek se jen ušklíbne a frčí dál k misce na kraji stolu. Osminožec skáče okolo. „Jéhehe! Chachachá! Budu tam rychleji než ty. Mám nohou osm!“ Všechny zmíněné končetiny se rozběhnou. Jedna zatáčka, druhá, kličkování. HOP! Najednou smyk. Členovec se vznese a zmizí za okrajem stolu. Hlemýžď si v klidu vezme kus salátu z misky. A s chroupáním přijede k okraji, kde se jeho známý houpe na pavučině. „Hm, ale já mám jistotu, že na mě zbude jídlo.“ Redakční úpravy provedla Áine...