ŽD7 – Odvaha

Drabble formou rozhovoru   „Dneska to dáme. Kdy jindy?“ „Hele, já ti nevím. Tahle ženská vypadá důsledně. Kluky minule vyprovodila rovnou k policajtům.“ „Důsledně nebo ne, už se stmívá a v tom šeru budeme vypadat starší.“ „No jak myslíš. Ale máš to na triku ty.“ „Takže ty od toho dáváš ruce pryč, jo?!“ „Nepotřebuju si to u policajtů znova rozházet.“ „Fajn!“ Odvážně se vydáváš ke stánku. „Dobrý den.“ „Dobrý, dobrý. Co to bude?“ „Ehm. Dvě piva.“ „A osmnáct bylo, pánové?“ „No jasně že bylo.“ „Tak to určitě máte občanky.“ „Jasňačka.“ „No tak šup. Občanky. Fofrem.“ „Ééé. No…“ „Tak bude to?“ „Tak dva párky, no.“ Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD7 – Nepřipravený student

Drabble formou rozhovoru   Jan: Člověče, já jsem tak nervózní. Vůbec jsem neměl čas si ty snímky projet. A jako naschvál musí zrovna dneska zkoušet Docent X., co je má tak rád. To zase poletím. Ondřej: Klid kámo, to bude v pohodě. Víš, já ho znám. Je to hrozný blázen do nádorů plic. Úplně je žere. Každý, kdo u něj byl, měl nádor. Stačí se jenom pořádně podívat a máš to v kapse.   Docent X.: Tady máte snímek. Co mi k tomu řeknete? Jan: V pravém dolním laloku vidím nádor. Docent X.:  Skutečně? A to aneurysma aorty jste asi přehlédl, že? Tak příště, kolego. Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD7 – Vítr v bedně

Drabble formou rozhovoru   Redaktor: Pane Spejbl, pane Spejbl, jaké to bylo chytat vítr? Spejbl: No to víte, pan redaktor, chtěl jsem ho chytit do ruky, ale on mi vždycky uletěl. Redaktor: A jak jste jej teda chytil? Spejbl: Pan redaktor, nu do tašky, do tašky, ale byla děrovaná, takzvaná síťovaná. Redaktor: A máte ho tedy? Spejbl: Nu jako myslíte ten vítr? Redaktor: Nu jistě, co jiného, že jo. Spejbl: Mám, mám, ale řeknu vám, vůbec na nic mi není, odnesl jsem si ho domů, a von mi nechce foukat, podívejte na něj, na kluka paličatého. Redaktor: Aha, tak to ale asi nemáte nic. Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD7 – drabble od Nebelbracha

Drabble formou rozhovoru   „V pátek po práci jdeme ke Kalichu. Teambuilding. Firma nám platí jídlo a pití.“ „Ty tam chceš jít? To mám večer sama doma čekat, až se vrátíš nalitý pivem a nic s tebou nebude?“ „Víš, že si v hospodě dávám maximálně tři piva.“ „Protože nejsi zvyklý a nic nesneseš. Už po třech pivech vypadáš jak Zeman před korunní komorou chrámu svatého Víta. Ještě si uděláš ostudu.“ „Proslýchá se, že vedoucí hledá svého nového zástupce, když starý odchází. Plat je o pět tisíc vyšší, než mám teď.“ „Nenech nikoho, aby si U Kalicha sedl vedle něj, to místo musí být tvoje.“ Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD7 – Stellino rozloučení

Drabble formou rozhovoru   Usadím se na lavičce před obřadní síní: „Řekni mi, neměla bys být tam uvnitř?“ „A koukat se, jak všichni pláčou, sténají, lítostí a bědují?“ snaží se domě šťouchnout ramenem. „To není nic pro mě, vždyť to víš.“ „Ale stejně. Jsou tam kvůli tobě.“ „Tak tím si nebuď tak jistá,“ rozesměje se. „Teta Margareth přišla ukázat klobouk! A vyjmenuju ti dalších deset, co se přišli jenom najíst.“ „A co máma?“ „Já…,“ skloní hlavu, „na ni se nemohu dívat. Víš, já zůstávám s vámi na hradě, alespoň nějakou dobu. Ale moje rodina se musí vyrovnat s tím, že s nimi nebudu. Nejsem.“ Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD6 – Jak se zbavit ženicha

Pohádkové drabble   Bylo, nebylo, za devatero temnými hvozdy, sedmero stříbrnými řekami a jednou velkou louží, jedno království a v něm princezna na vdávání. Jenže místo toho, aby si s úsměvem zkoušela svatební šaty, seděla ve věži a trucovala jako malá holka. „Já ho, tatínku, nechci a nechci! Je starý, plesnivý a páchne!“ ječela při pohledu na svého ženicha. „Ale dceruško, vždyť je bohatý. Možná je starý, ale chrup má pořád pěkný.“ „No právě! Ještě mě zblajzne ke svačině,“ pravila a rozplakala se. I ženichovi se znechutila ubrečená princezna, roztáhl křídla a zamířil do své sluje. Království si oddechlo a žilo spokojeně dál. Redakční úpravy provedla Áine...