Podstata ohně

Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Čtyři živly, roční období, To však nic vám nepoví. Básníci, ti ať klidně blábolí Příběh, který nebolí. Jsem OHEŇ, planu a zářím, Svým svitem vykouzlím úsměv v tvářích. Hořím, teplo v žilách při tom hájím, Byť nezvítězí zima v hájích. Když škrtneš sirkou, křesadlem, Spadne jiskra, my nepadnem. Jsem za tím já, oheň ochranný, Divé šelmy odháním. Však pozor si dej, pohleď na mne, Já dobrým jsem sluhou i zlým pánem. Neuhasíš-li, zapálím, Teplo dál při tom všemi směry rozháním. Proč tedy nasloucháš ve stínu mým hláskům? Proč můj hřejivý šepot lichotí tvým vláskům? Proč potřebuješ mě k životu, ba dokonce i ke smrti? Proč planu na vrchu svíčky i v ohništi? Jsem to já, oheň, který potřebuješ. Jsem to já, oheň, který po...

Žhavý Jerry

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. To bylo rande! Úplně to mezi námi žhnulo. Ta jiskra, ten plamen! Když se na mě podíval, tak mě polil pot. Jak byl hot! Jak byl měkoučký a jak měl v sobě ten žár. Připadala jsem si vedle něj jako v jednom ohni. Prodírali jsme se spolu všemi zákoutími hradu. Všechny pavučiny spolu vymetli. Jak se toho nebál! Znal všechna místa, kde se ukrýval kdejaký drobeček. Jerry, krysák nejhezčí. Jerry a Žemlička. Apokalypsa našich dětí je na dosah. Když jsem ho uviděla, srdce zaplesalo. Je ruka v rukávě. Spolu zaplavíme Bradavice potomky našich krys. Všude, všude budou! A všechno vyžerou! *** Dodatek: Jerry a Žemlička jsou skuteční. Vlastně všechno je skutečné. Je se na co těšit. Na spoooustu talentovaných krys! Redakční...

Jezdci v plamenech

Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Psal se temný, chladný večer jednoho neurčitého dne v neurčitém týdnu a neurčitém měsíci či roce. Dokonce i místo dění je neurčité. Jedinou podstatnou věc tohoto příběhu tvoří okolnosti, za kterých je vyprávěn. Plamenné okolnosti… Vysušenou krajinou písečných dun, v níž už měsíce nezapršelo, se rozléhal dusot tisíců koňských kopyt. Nebyla to ledajaká koňská kopyta, nestvořila je zem, vzduch ani voda. Jen oheň. Horký, nezkrotný a krutý. A přesně tak to také vypadalo. V místech, kde se obrovské stádo přehnalo, zvířil se oblak prachu. Trajektorie kopyt byla okamžitě nahrazena hořící stopou, která ještě dlouho poté, co všichni zmizeli, doutnala a plála. Za normálních okolností by stádo ořů, byť ohnivých,...

Táborák

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Večer si sednou, s kytarou, zpívat písně a hledět do plamenů, splněný sen každého mudlovského dítěte. Dříve tomu tak jistě bylo, dnes už to možná neplatí, dnes dáme všichni přece přednost mobilu, počítači a další technice, já však rád vzpomínám na ta léta u táboráku, oheň svítil a hřál, buřty, které se na něm pekly, krásně voněly a dříví praskalo, zpívalo svou vlastní píseň. Takové bylo mé dětství. Dnes jsou to již jen vybledlé vzpomínky, avšak vůně ohně tu pořád zůstává. A stejně tak plameny, jež tančily v ohništi. Krásná to byla doba. Snad se vrátí a kytary opět zahrají. Redakční úpravy provedly Nerys Heliabel Ghostfieldová a Helenia...

Čarodějnice

Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. I když to je už spousta let, stále si to pamatuji, jako by to bylo včera. Byla jsem malá holka, žila jsem spokojený život v jedné vesnici téměř na konci světa. Měla jsem jen matku, starší sestru, kočku a pár slepic. Otec byl naverbován na vojnu a domů se už nevrátil. Vím, že byla zima, sněhu po kolena, místy i víc, a když jste brečeli, tak vám slzy mrzly málem v očích. To si dnes už nedokážete představit. Ale tehdy to byla realita. Pro všechny rodiny bylo těžké sehnat něco k jídlu, a co teprve pro ty bez otce. Všechny slepice jsme prozíravě uvařily dřív, než nám stihly venku zmrznout. Později jsme přežívaly z darů od přátel. Kdo nemusel, ani nechodil ven a všechny rodiny se snažily, aby jim nikdy nevyhaslo v...

Dál plápolej

Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Všechny cesty někam vedou pod oblohou modrou, šedou. Večer k ohni chci si sednout, dřív, než hvězdy začnou blednout. A tak dál plápolej… Chodím cestou i po poli, prohlížím si své okolí. V noci přespávám pod stromy, zář mého ohně osvětluje lomy. A tak dál plápolej… Motám se krajem sem a tam, kam zítra se zas podívám? Večer je oheň mým věrným druhem, od mládí chtěl jsem být dobrodruhem. A tak dál plápolej… Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...