Jak Majdule ke krůtám přišla
Každý z vás určitě již pátral po tom, jak slečna Majdule získala svoje krůty. A já vám tady přináším vysvětlení. Byl krásný slunečný den a slečna Majdule si vykračovala po venku, byla na procházce. Protože slunce opravdu pálilo, rozhodla se, že zamíří do lesa, kde se trochu zchladí ve stínu. A tak si s úsměvem na rtech kráčela po lesní pěšince, až dorazila na roztomilý palouček, uprostřed kterého se jako modré oko třpytilo jezírko. Přidřepla si k němu a začala si v chladivé vodě máchat nohy. Když tu najednou se jí něco otřelo o nohu. „Ááááá!“ Majdule zakřičela, protože to „něco“ bylo podivně slizké a studené. „Co řveš?“ ozval se znuděný hlas a na hladině se objevilo několik bublin. Majdule se zděšeně dívala do vody. Tam něco...
Podivná psychoterapie
Mysleli jste si, že pohádkové bytosti mají lehký a pohodlný život? Tak to jste se parádně spletli… Jednoho krásného dne se konala obrovská párty, na kterou byly pozvány všechny magické bytosti z celého kouzelnického světa. Tedy, eh, všechny… „Nechápu, proč mě nepozvali!“ V rohu místnosti se snažila co nejvíce krčit obrovská, dvoumetrová postava s čepicí na hlavě. Pohledná mladá žena sedící uprostřed se k postavě otočila. „Mohl bys prosím vstát?“ obrovská postava se neochotně zvedla a celá shrbená se otočila k ženě. „Neboj se, na naší skupinové terapii se můžeš se vším svěřit, tady tě nikdo neodsoudí. Mohl bys nám, prosím, něco o sobě a svém problému říct?“ Obrovská postava přikývla, odkašlala si a začala....
Už mi zbývá jen den…
Jak byste strávili den, který by byl vaším posledním na tomto světě? Povídka vypráví příběh nájemného vraha, který se vzdal svého života ve prospěch jiných.Soumrak obestíral celé město. Většina lidí byla touhle dobou zalezlá ve svých domovech právě kvůli takovým, jako byl Daeron. Právě v těchto chvílích začínal kypět život v podzemí a temných uličkách, ze svých úkrytů vylézaly pochybné existence jako vrazi, zloději i obyčejní kapsáři a vydávali se za svojí prací. Daeron se obezřetně rozhlédl a vysoukal se otvorem, který po odsunutí mříže kanálu vznikl. Přitáhl si tmavý plášť k tělu, aby se chránil před ledově chladným větrem, a zamířil tichou ulicí směrem k centru. Cestou nepotkal jedinou živou duši, pouze na sobě cítil pohledy skrytých pozorovatelů. Mohlo jít...
Temná kletba
Příběh o cestě dívky Hany, která je vyvolená zachránit svět před kletbou…Před mnoha lety byla vyřčena kletba nad celou zemí. Nikdo nevěděl, kdo ji řekl, proč a hlavně co přesně v ní je. Zem se pokryla tmavým a neproniknutelným hvozdem, kam nikdy nepronikl ani paprsek světla, zvěř tam nežila a ani rostlinám se v té věčné temnotě nedařilo. Lidem se žilo čím dál hůř, dobytek umíral hlady a lidé k tomu neměli daleko, protože vypěstovat obilí, ovoce nebo zeleninu bylo pořád těžší a těžší. Za pár let ale svitla lidem naděje. Skrz černý les se k vesnici blížila temná postava. Byla to žena zahalená v šedý šál zakrývající šedé vlasy i celý obličej, až na černé oči. I její tělo bylo oblečeno v šedý šat. Jakmile se přiblížila lidem na doslech pravila: ,,Až nastane...
Poslední
Poslední žijící jednorožci jsou vyrušeni ze svého poklidného života. Zlo, které se rozhodlo je zprovodit ze světa jednou provždy, se v podobě démonického jednorožce znenadání objeví v lese. A není samo, zčistajasna se zde ukáže i jiný nečekaný návštěvník. Ztemnělý les dával všem znát, že dnes zde není bezpečno. Věděli to jeho obyvatelé i jeho občasní nezvaní návštěvníci. Zvěsti o tom přízraku, co se toulá nocí, znali široko daleko. Té prazvláštní bytosti, která se zjevovala zbloudilým poutníkům, kteří ze strachu brali nohy na ramena v domnění, že vidí svou zkázu. Černý jednorožec tu noc opět obcházel po lese. V nejhlubších místech tohoto lesa, která zahlédlo jen velmi málo obyčejných smrtelníků, kde život plynul nezávisle na okolním světě, trhali poslední trsy...
Drak
Trollové útočí a mladý dračí hrdina v doprovodu elfa, který má do inteligence těch Tolkienových daleko, a entí bonsaie zachraňuje kolonii dračích starců. *za entí bonsai děkuji Dáše (Amoryllis, Gratě, Cruel… prostě ona ví a já vím) 🙂 *Dračí kolonie na severu země byla vždycky obávaným místem, kam si i mnoho udatných, či za hlavy bestií placených reků bralo několikery rezervní spodky. Pověst děsivého kotle plného lidských ohlodaných kostí má oblast stále, ale skutečné nebezpečí by tady hrdinům hrozilo v nejhorším případě od klíšťat a loupeživých goblinů, kteří osídlili prázdné sluje. Přesto ale posledních pár draků v jeskyních přežívalo, v mírné symbióze se stády divokých horských koz (alespoň z pohledu draků byl systém „jeden vpravo a druhý...







