Víra
Z pera Trixie Delilah Sinclair. -*- Ležela na studené kamenné podlaze. Světlo zde nedopadalo. Nevěděla, jak dlouho tu byla. Podle stavu svých vlasů asi velmi dlouho. Na paži měla krví vyrytou kresbu, růži. Jejich symbol. Trhla sebou, zaslechla kroky. I za tu dobu si nezvykla a nikdy nezvykne. Každý den ten stejný koloběh, nikdy neměnící stereotyp. A jako vždy, nic neřekne. Ví, že musí vytrvat. Ještě vydržet, musí být přece někdy konec. Jednou to musí skončit a všichni zaplatí za tohle všechno! Odhodlaně zvedla hlavu právě ve chvíli, kdy se otevřely dveře a dovnitř vešla ta stvůra. Hlavou ji prolétla myšlenka: Víra je teď tvou...
Absťák po kávě
Paní profesorko Any Dawson (a zdravím i Dawsonku)! Přeji Vám krásné prožití vánočních svátků a pevně věřím že u Vás tahle situace nikdy nenastane! Trixie Deliah Sinclair -*- Profesorka nad pergameny sedí do plamenů bezradně hledí „Cožpak studenti rok od roku hloupější jsou? Že už ani zadání správně nepřečtou?“ Špatné známky dávat nechce, čas vánoční nadešel. Káva opět v hrnku došla, a dobrá nálada Any Dawson pošla. Hle – nápad spásný dostala a skřítka se zprávou k provinilcům poslala Dohodnotí správnou esej, špatné nechá na ráno, místo kávy nalije si, vychlazené cinzano! Příští ráno studenti na kabinet buší Zda tam je, či není žádný z nich netuší. „Káva došla! Nikde není!“ Zařve student hlasitě. Dveře prudce rozletí se z pantů naráz...
Červeno-zlatá zář
Nebelvírskému famfrpálovému týmu věnuje Trixie. Milý týme! Ač nám letos štěstí příliš nepřálo, není třeba si zoufat, musíme jen doufat že příště červeno-zlatá zář bude svítit pro nás! Je mi ctí že mohu být součástí skvělého týmu! -*- Spatřila zlatou, nad hřištěm letěla, Chtěla ji lapit ona jí zmizela Zmizela rychle jak střela třpytivá plamínek štěstí rychle dohasíná Dohasíná rychleji než plamen pod kotlem pokud chytne ji štěstí již nedojdem Štěstí již nedojdem body jasně hovoří náhle odněkud potlouk se vynoří Potlouk se vynoří odrážeč startuje déle již neváhá potlouk odpaluje Potlouk odpaluje na tým sousední střelec za chvíli šanci svou promění Promění šanci svou píšťalka ozve se tribuny propuknou v jásot jež nese se Nese se široko bohužel náš není zlatonku...
Bouře v zimě
Bobříka volnosti se v třetím kole rozhodla ulovit slečna Trixie Deliah Sinclair. -*- Bylo, nebylo. Teda spíše bylo, než nebylo. Bratr a sestry z jedné smečky se rozhodli, že si uspořádají menší hru. Hru na schovávanou. Bratrovi to sice nebylo po chuti, prohlásil, že to je hra pro malá prťata. Ba, nebylo mu to nic platné, byl přehlasován. Brblal ještě chvíli, ale to bylo vše, co s tím mohl dělat. Bratr prohlásil, ať se sestry schovají první. Byl skvělý stopař a věřil si, že je dovede rychle najít. Brzy se ukázalo, že to nebude jednoduché. Bráška čekal, až se schovají a pak je vyrazil hledat. Byl čestný a vychovaný, proto se nesnažil o podvod. Během hledání se obloha zatáhla a začalo sněžit. Bouře se blížila mílovými kroky. Bratr přidal do běhu a u toho naléhavě...
Zrození
Předchozí příběh byl trošku delší, proto nám dovolte předložit vám nyní drabble slečny Trixie Delilah Sinclair, která v druhém kole úspěšně ulovila bobříka sta chvil. -*- Ticho, občas protne prudká série ostrých krátkých nádechů a výdechů. Krůpěje potu se lesknou na mohutném těle. Křik se stupňuje a od pusy unikají drobné obláčky páry. Ruka, křečovitě drží ocas patřící k tělu, jak kdyby na tom závisel její život. Dívce po tváři stékají slzy od námahy, ale nevzdává se a znovu a znovu bojuje s onou silou o život. „Prosím, ať je naživu a v pořádku,“ prolétne každému v místnosti hlavou. Přichází poslední stah, poslední záchvěv bolesti, poslední výdech unavené matky, která vyčerpaně položí hlavu na zem. Na zemi se třese černé hříbě. Za okny padá novoroční...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
