ŠKM – Hvězdička z proutí
Autor požádal o anonymní vydání. „Ach, můj život byl tak pestrý. Je zvláštní takhle vzpomínat,“ koukala Magdaléna do poloplné šperkovnice a přemýšlela. Vytáhla malou hnědou hvězdičku, která byla vyrobena z tenkého proutí. Pousmála se a přiložila si ji k srdci. Bylo jí tehdy okolo dvanácti let, když poprvé tak nějak zažívala první lásku a neměla se moc komu svěřit. Úplně živě si pamatuje, jak si povídala s plyšákem a brečela mu do chundelaté srsti. Nevěděla si, co si počít a potřebovala se někomu vyzpovídat. Promluvit si. Neměla k nikomu zas takovou důvěru. Jediné, co ji potěšilo, bylo, že se její sedmnáctiletá sestřenice Veronica na pár týdnů vrací zpátky do království. Už ji neviděla dobré tři roky. Odstěhovala se do Londýna a nyní jim přiveze ukázat svého...
ŽD9 – anonymní drabble
Drabble ve formě básně Autor požádal o anonymní vydání. Nejdou mi básničky, nejdou mi slova, vždycky se v nich ztratím; zase a znova. Nejdou mi myšlenky, celé to zkazím. Co s tím, ach, udělám, to vážně nevím. Viděl jsi letní noc, jak s ránem mizí? Rýmy a myšlenky jsou mi tak cizí. Zase přišlo ráno a jsem jak němá: papír celý prázdný a já nic nemám. Paní múzo, kde jsi? Kde tě mám hledat? Snad jsi v hrnku kafe, to zkusím teda. Piju ho až do dna a nic tam není. Já hloupá doufala, že se to změní. Že najdu svou múzu, co mi furt zdrhá, pořád se schovává… Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD9 – Pouštění draka
Drabble ve formě básně Autor požádal o anonymní vydání. Venku šustí listy stromů, hurá, jdeme z domu! Táta v ruce draka nese, prý ho přepral v lese! Máma bere teplé pití, bez čaje teď není zbytí. Holínky a čepice potřeba jsou nejvíce. Přebrodit se závějí, dítě plné nadějí. Uvidí, jak se pouští draci, jsou tu s nimi pro legraci. Táta běží na kopeček, za ním jeho chlapeček. Nadšeně při tom křičí, let draka jasně líčí. Výš a výš, ať letí stále, máma kouká v teplé šále. Usmívá se, celá září, ruměnce má ve tváři. Těší se, až půjdou zpátky, nakrmí veverky, ptáky. Do krmítek dobroty, pro ty malé droboty. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD8 – Zimní noc
Romantické drabble. Autor požádal o anonymní vydání. Za oknem bylo bílo. Z temné oblohy neustále chumelilo. V pokoji bylo celkem šero, jediný zdroj světla vycházel z velkého kamenného krbu, ve kterém praskalo dřevo a šustil oheň. Plameny tančily se svými stíny a střídaly se ve své velikosti. V místnosti hrála tlumená a pomalá hudba beze zpěvu. Bylo slyšet hemžení dvou nahých těl. Laskající doteky milenců, zvuky polibků a občasné slastné zasténání. Oba leželi na podlaze poblíž krbu, ale zase ne moc blízko. Pod nimi bylo několik ovčích kůží, v blízkosti byl také nízký stůl, na kterém stála prázdná láhev šampaňského a dvě skleničky. Nechyběla ani miska jahod. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD7 – Kamarádky
Drabble formou rozhovoru Autor požádal o anonymní vydání. „Ahoj! Tak jsi konečně venku?!“ „No jo, muž se konečně odvážil hlídat sám.“ „To určitě zvládne, chlapi si vždycky poradí.“ „A toho se právě bojím. Ale ty povídej, jak bylo na dovolené?“ „No znáš to, klasika. Přejídali jsme se, přepíjeli jsme se, koupali se v moři i v bazénu. Vyzkoušeli místní speciality, dokonce i na pár výletů jsem svého muže přemluvila.“ „A půjčili jste si auto? Ten můj by pořád jen seděl doma před televizí.“ „Jasný, auto jsme měli na tři dny, zajeli do nejbližšího okolí a udělali pár těch dovolenkových fotek.“ „To ti tak závidím!“ „Neboj, taky se dočkáš.“ Redakční úpravy provedla Helenia...