Smrtka

Měli jste někdy tu čest vidět někoho, koho ani nikdy vidět nechcete?Dlouhý plášť, celá v temném, obchází lid smrtelný, dlouhému pohledu do očí neuniknem, i když trvá setinu vteřiny. V temném kápi pouze duše, jediná, co přežije vlastní smrt, jediná, co život vzít může, jen jediná je smrt. Černá – jak temnota z nebe nejhlubšího -, vše mění na bílou talíře porcelánového. Mění příjemné teplo v lítostný chlad, co ti, člověče, po smrti přát. Cestu dlouhou před sebou máš, třeba nás navštívíš snad někdy zas.

Bůh nebo Ďábel?

Volám Boha či Ďábla, démona nebo anděla? Kde jste, když vás potřebuji, kde jste, když sebe lituji? Život nebo smrt? Do duše hluboký vrt. Už nemám sílu žít, už nemám sílu být. Kde je smrt, proč tě nevidím? Kde je anděl? Už v něj nevěřím. Proč mám nadále snášet hry osudu, proč mě nenecháš umřít v klidu? Proč už nemůžu přejít ten známý most, a přenést se přes minulost? Redakční úpravy provedla Janel Weil.